Nejlepší vtipy ze života

Misionář jede do Afriky mezi domorodce a už tam káže rok, když se jedné z černošek narodí bílé dítě. Její muž si misionáře pozve a říká mu: "Ty svině! Koukat co ty udělat s mojí manželka! Protože ty zprznit mojí manželka, hned se sebrat a koukat odtud zmizet!" Misionář se snaží zachránit situaci a vysvětluje mu, že tohle se může stát, že to dítě je albín, že to není moc časté, ale čas od času se takové dítě i černochovi narodí. Černoch nerozumí, tak ho misionář vezme ven a říká: "Vidíš to stádo ovcí? Všechny jsou bílé jen jedna z nich je černá. Tak jako tohle se stane v přírodě, tak se může narodit i albín." Černoch se zamyslí: "Aha! Já už chápat. Já nikomu neříct o tom děcku a ty nikomu neříct o té ovci."

Pán sedí na baru, tam sedí taky taková dáma s drdůlkem a hází na něj očima jako že ho zná. ON: My se známe? ONA: No já mam Vaše dítě... ON: Ježiš ty seš ta stětka, jak jsme si ji tenkrát objednali? Jak jsem se loučil se svobodou ? Jak sme jí tam všichni na tom kulečníkovym stole... ONA: Néééé, já mam Vaše dítě v družině. Já jsem třidní učitelka...

Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu. Nahoře na té vysoké skále je hrad. V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil." Kalousek na to: "Prosimtě, lez!" Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!" A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?" Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"

"V kolik chcete ráno vzbudit?" táže se krásná recepční. "V 8... a polibkem," odtuší host. "Vyřídím to kolegovi z ranní směny..."

Sedí takhle před jedním větším domem na jedné lavičce fyzik, biolog a matematik. Sedí, mlčí, jen pozorují... Po chvíli do domu vejde jeden člověk, je tam asi 5 minut, 10 minut, 15 minut... A pak z domu vyjdou dva lidi. Fyzik: "To není možné, to není možné, chyba měření, jinak to nejde!" Biolog: "Museli se tam rozmnožit, jinak by to nebylo možné." Matematik: "Když chvíli počkáme a do domu vejde jeden člověk, tak tam nebude nikdo."

Karkulka nesla babičce výslužku k svátku. Přijde k ní a vidí babičku, jak sedí u stolu, jedna láhev už byla prázdná, ve druhé bylo půl. "Babičko, babičko, vlk tady ještě nebyl a vy už jste sežraná."

Zazobaný muž udržuje dlouholetý poměr se svou italskou milenkou. Ta jednoho přijde a řekne mu, že je těhotná. Muž je ochotný udělat cokoli, aby se vyhnul skandálu a rozvodu a tak ženě navrhne, aby odjela do Itálie, porodila a žila tam i s děckem a že on bude na dítě platit, jak se sluší, do 18 let. "A jak ti dám vědět, že už se dítě narodilo?" ptá se ještě milenka. "Prostě mi pošli pohled a napiš na něj spaghetti." Za devět měsíců přijde boháč domů a tam už čeká jeho manželka, s pohledem v ruce: "Přišel ti moc divný pohled, to mi musíš vysvětlit!" rozhodne a ukáže manželovi zvláštní psaní, kde stojí: "Spaghetti, spaghetti, spaghetti, dvakrát s masovými koulemi, jednou bez."

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."

"Co děláš zejtra?" "No, prej mi má pošta doručit balík, tak budu od devíti do čtyř doma." "A pak?" "Pak si půjdu na poštu pro ten balík."

Telefon do cukrárny: "Prosil bych sto indiánů." "Hmm, a na jaké to bude jméno?" "Vinnetou!"