Nejlepší vtipy ze života
Nebo si vyber z těchto nejpopulárnějších kategorií vtipů.
Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financí.
Slovák vezme pásmo, změří délku plotu, všechno načrtne na papír, chvíli počítá a praví:
"Uděláme to za 350.000 Kč – to je 150.000,– materiál, 150.000,– pro zaměstnance a 50.000,– je marže firmy"
Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá:
"My to uděláme za 250.000 Kč – to je 150.000,– za materiál, 50.000,– za práci a 50.000,– marže firmy"
Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádnými nákresy ani výpočty. Přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2,250.000 Kč to udělám..."
Ministerský úředník se podiví: "Jak jste došel k tak vysoké sumě?"
Čech: "Milion tobě, milion mně a za 250.000,– to objednáme u toho Ukrajince!"
Děvče hovoří otci: "Tati, jeden chlapec ve škole mi povídal něco, čemu jsem moc nerozuměla...Říkal, že mám pěkné čelní sklo, krásný kufr, super karosérii a moje nárazníky jsou bezchybné."
Otec na to: "Pověz mu, že jsi ještě v záruce a když se opováží zvednout kapotu, aby zkontroloval hladinu oleje, tak mu urvu výfuk!"
Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá:
"Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete."
Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví.
Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou.
Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu."
Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá:
"Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru."
V letadle z Irska se octli vedle sebe mladá žena a kněz.
Po nějaké chvíli se žena odvážila kněze oslovit:"Otče, mohu Vás poprosit o laskavost ?
"Ale jistě, dcero. Co pro Vás mohu udělat ?"
"No víte, koupila jsem mamince k narozeninám drahý vysoušeč vlasů, prostě fén. Je ještě v krabici, nevybalený. Ale beznadějně přesahuje limit osvobozený od cla. Takže oni mi jej určitě seberou. Mohl byste ho pronést prohlídkou? Třeba pod svým šatem?"
"Ach, dcero rád Vám pomohu. Ale varuji Vás - nebudu lhát!"
" Ale s Vaší poctivou tváří otče, nikdo se Vás na nic ani nezeptá! "Ujednáno.
Po přistání došli k pultu, kněz před ženou. A už zaznělo: "Otče, máte něco k proclení?"
"Od temene své hlavy až po pás nic…
To je ale divná odpověď, řekl si celník - tak se zeptá znovu : "A co máte k proclení od pasu na podlahu?"
Nu, úžasný přístroj, určený k tomu, aby dělal radost ženám, zatím však nepoužitý!"
"Kristepane! Běžte, otče ... Další!"
Synáček se ptá otce: "Tati, zasáhne naši rodinu finanční krize?"
A tatínek odpovídá: "Finanční krize zasáhne ty, kteří mají peníze. My budeme prostě v prdeli..."
Chlapík se topí ve Vltavě, křičí o pomoc, ale policajti si ho nevšímají.
Už si neví rady tak zakřičí: "Prezident je kokot!"
Jak to policajti uslyší, skočí za ním a vytáhnou ho ven.
Policajt: "Teď půjdete s námi za urážku prezidenta republiky.
Chlapík: "Ale já jsem myslel toho amerického!"
Policajt: "Nás neoklamete, my velmi dobře víme, který prezident je kokot."
Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho:
"Kolik jste měl včera zákazníků?", zaměstnanec odpoví: "Jednoho"
"Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?"
"275 000,-"
"Tolik? Co jste mu prodal?"
"No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek."
"A to si všechno koupil kvůli rybaření?"
"Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby, když si nezašuká."
Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika.
"Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec.
"Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?"
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal.
Zajde tedy do pokoje rodičů.
Tam spí jenom maminka a nejde probudit.
Chlapec jde tedy do pokoje služky.
A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá.
Ani jeden si malé postavičky nevšimne.
Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou.
Ani dědeček si ho nevšimne.
Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout.
Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?"
A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera."
"A jak, prosím tě?"
"No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách."
Když jsem dneska kopal jámu, narazil jsem na takovou truhličku. Otevřel jsem ji. Byla plná zlatých mincí. Nadšený jsem běžel do baráku, říct to své ženě. Pak jsem si najednou uvědomil, proč jsem kopal tu jámu.
Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"