Nejlepší vtipy ze života

Jaký je rozdíl mezi teorií a praxí? Teoreticky žádný, ale prakticky se to dost liší.

Nadšený turista stojí na zledovatělém vrcholku v Alpách a jásá: "Tady je tak krásně, že bych tu chtěl jednou zemřít!" "Když si připlatíte," povídá horský vůdce, "mohu do vás zezadu strčit..."

Otec: "Kam jdeš, synu?" Syn: "Na rande." Otec: "To je milé. Nezapomeň si nasadit... víš co..." Syn: "Co?" Otec: "Víš co..." Syn: "Prezervativ?" Otec: "Čepici, ty nadrženej idiote!"

Víte, jaký je rozdíl mezi životem a penisem? Život bývá tvrdší.

Jednou se potkali perfektní muž a perfektní žena. Po perfektním chození měli perfektní svatbu. Jejich společný život byl, samozřejmě,perfektní. V jednom zasněženém, bouřkovém Štědrém dni perfektní pár jel ve svém perfektním autě,když uviděli na kraji cesty sedět nešťastného člověka. Jako perfektní pár zastavili, aby pomohli. Tam stál Santa Klaus s velkým baťohem hraček. Aby nezklamali žádné dítě na Štědrý večer, perfektní pár naložil Santa Klause a jeho hračky do svého auta a už byli všichni na cestě a rozdávali hračky.... Bohužel, stalo se neštěstí a perfektní pár a Santa Klaus měli po cestě nehodu. Jenom jeden z nich nehodu přežil. Otázka: Kdo přežil? Přežila perfektní žena. Ona je totiž jediná, kdo opravdu existovala. Každý přece ví, že žádný Santa Klaus není a není ani nic takového jako perfektní muž. Ženy, přestaňte číst, to je konec vtipu. Muži, pokračujte. Takže když neexistuje žádný perfektní muž ani Santa Klaus, žena musela řídit auto. To vysvětluje, proč se stala dopravní nehoda. A kromě jiného, jestli jste žena a stále toto čtete, jen to potvrzuje jinou skutečnost: ženy nikdy neposlechnou !!!!

Jak dlouho musím ležet na gauči v jedné poloze, aby se to dalo považovat za jógu?

Dost mě zklamal přístup samotných Brňáků. Člověk se zeptá, kudy se leze do metra a dočká se jen nepříjemných pohledů a vulgarit...

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: "Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře." Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu. "To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž." "A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?" "Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?" "No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím."

Do kanceláře přišla nová pracovnice a hned utrhla list z kalendáře. "To jste tomu dala," napomenula ji kolegyně," teď jste vzala vedoucímu práci na celý den."

Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu. Nahoře na té vysoké skále je hrad. V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil." Kalousek na to: "Prosimtě, lez!" Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!" A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?" Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"