Vtip: Robinson Crusoe po letech uvidí na obzoru loď....

Robinson Crusoe po letech uvidí na obzoru loď. Začne zběsile mávat a křičet. Z lodi spustí člun, ke břehu dopluje námořník a podá Robinsonovi stoh novin. "Kapitán vzkazuje, ať si to nejdřív přečtete, a pak se rozhodnete, jestli chcete fakt zachránit."

Sejde se Čech, Žid, Rakušan, Japonec, Avatar a parta komunistů... Takhle nezačíná vtip, takhle začínají naše prezidentské volby.

Nedivím se, že Armstrong dopoval. Je totiž nadlidský výkon být první na Měsíci, stát se jazzovou legendou a ještě k tomu 7x v řadě vyhrát Tour de France.

Víte, jaký je oblíbený nápoj vozíčkářů? Točená kola.

Víte, proč jsou lidi staří? Protože byli celej život zvědaví.

Prosba o pomoc zoufalé kolegyně: Kolegyně dostala od kámošky pěkné trojbarevné koťátko. Je milé a přítulné, ale bohužel její manžel je alergický na kočičí srst a tak ho musí dát pryč. Kdyby ho někdo chtěl, jmenuje se Tonda, má 50 let, 175 cm a prošedivělé vlasy.

Vpadne do salonu kovboj, přes celej podnik ustřelí barmanovi láhev whisky v ruce a povídá frajersky: "I´m Billy." Za chvilku se dveře rozlítnou znovu, vpadne jinej kovboj, ustřelí barmanovi doutník u huby a pronese drsně: "I´m Johhny!" Potřetí se rozletí dveře, třetí kovboj tasí, ustřelí barmanovi hlavu a říká potichu: "I´m sorry."

Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu. Nahoře na té vysoké skále je hrad. V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil." Kalousek na to: "Prosimtě, lez!" Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!" A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?" Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"

Čech touží na dovolené po třech věcech: - čistá voda - jemný písek - aby se mu neposrala míchačka...

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Víte, co je to, když je lidská kostra za skříní? To je absolutní vítěz loňské hry na schovávanou!