Vtip: Přijde Krakonoš do masny: Tak co byste...

Přijde Krakonoš do masny: "Tak co byste rád?" "Vzal bych si půlku Vysočiny a celou Šumavu."

Víte se kterými zeměmi sousedí Rusko? - S těmi, se kterými chce.

V supermarketu v oddělení zeleniny říká zákazník prodavači: "Prosím, já bych chtěl půl hlávky salátu." "Promiňte, ale tady prodáváme jen celé hlávky," odmítá prodavač. "Víte co, zeptejte se svého vedoucího, jestli by to nebylo nějak možné." Prodavač jde teda za šéfem a informuje ho: "Nějaký kretén tam chce koupit jenom půl hlávky salátu..." v tom si uvědomí, že nespokojný zákazník stojí za ním a tak dodá: "a tento pán má zájem o druhou polovinu." Šéf souhlasí s prodejem půl hlávky salátu a když spokojený zákazník odejde, říká prodavačovi: "Jste pohotový. Líbilo se mi jak jste z toho vybruslil. Odkud jste, chlapče?" "Já jsem z Ostravy," odpověděl mladík. "A proč jste odešel z Ostravy?" "To víte, tam jsou jenom samý horníci a kurvy. Jinak nic." "Aha... Moje žena taky pochází z Ostravy..." "Fakt? A na který šachtě fárala?"

Přijede pražák do Brna a dostane žízeň. Tak zastaví u kašny a chystá se pít. Kolemjdoucí si toho všimne a dobrácky mu říká: "Kemo, poslóché, nechlašči tu vodu. Chčijó do teho morgoši!" "Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy", odtuší pražák. "Říkám, abyste pil pomalu, ta voda je studená..."

Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika. "Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec. "Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?" Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou". V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?" A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera." "A jak, prosím tě?" "No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách."

Děvče hovoří otci: "Tati, jeden chlapec ve škole mi povídal něco, čemu jsem moc nerozuměla...Říkal, že mám pěkné čelní sklo, krásný kufr, super karosérii a moje nárazníky jsou bezchybné." Otec na to: "Pověz mu, že jsi ještě v záruce a když se opováží zvednout kapotu, aby zkontroloval hladinu oleje, tak mu urvu výfuk!"

Byli dva bratři, jeden byl partyzán a druhý sloužil u SS. Skončila válka a oba bratři nastoupili jako soustružníci v ČKD. Za 10 let bratr partyzán stále stojí u svého soustruhu, bratr od SS je mistrem. Za dalších 10 let bratr partyzán stojí u soustruhu, bratr od SS je vedoucím provozu. Za dalších 10 let bratr partyzán stále u soustruhu, bratr od SS je ředitelem ČKD. Slaví se 40 výročí Slovenského národního povstání a bratr partyzán, který je stále soustružníkem v ČKD i bratr od SS, který je ministrem průmyslu jsou pozváni na slavnost k tomuto výročí. Sejdou se u skleničky a bratr partyzán se ptá: "Jak je možné, že já, s mou minulostí pořád stojím u toho blbého soustruhu, a ty s tvou minulostí jsi ministr?" Bratr od SS odpoví: "Víš, celej vtip je v kádrovejch materiálech. Já měl bratra partyzána, ale ty jsi měl bratra u SS."

Naše vesnička je tak malá, že z autobusu musíme vystupovat prostředními dveřmi. Přední a zadní jsou už mimo obec!

Sejde se Čech, Žid, Rakušan, Japonec, Avatar a parta komunistů... Takhle nezačíná vtip, takhle začínají naše prezidentské volby.

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Včera ve 3 v noci u mě zvonil soused. Normálně přišel ve 3 v noci a zazvonil! Jsem se tak lekl, že mi málem vypadla vrtačka z ruky.