Nejlepší vtipy ze života

Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financí. Slovák vezme pásmo, změří délku plotu, všechno načrtne na papír, chvíli počítá a praví: "Uděláme to za 350.000 Kč – to je 150.000,– materiál, 150.000,– pro zaměstnance a 50.000,– je marže firmy" Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá: "My to uděláme za 250.000 Kč – to je 150.000,– za materiál, 50.000,– za práci a 50.000,– marže firmy" Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádnými nákresy ani výpočty. Přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2,250.000 Kč to udělám..." Ministerský úředník se podiví: "Jak jste došel k tak vysoké sumě?" Čech: "Milion tobě, milion mně a za 250.000,– to objednáme u toho Ukrajince!"

Dohadují se Francouz, Angličan a Čech o národnosti Adama: Francouz: "Musel to být Francouz, protože jedině Francouze napadne taková móda, jako je fíkový list." Angličan: "O původu gentlemana, který kvůli ženě obětuje své žebro, nemůže být přece pochyb." Čech na to řekne: "Ten, kdo dokáže jíst kyselá jablka, chodit s holým zadkem a myslet si, že je v ráji, nemůže být jiné národnosti než české!"

Přijde ředitel do kanceláře a ode dveří volá na sekretářku: "PUK!" Udivená sekretářka se ptá svého šéfa, co že to znamená. Ředitel odpoví: "Pičo, Uvař Kafe." Sekretářka tedy uvaří kafe, nese ho šéfovi do ředitelny, Postaví šálek na stůl a ptá se: "KSČ?" Ředitel udiveně hledí a sekretářka s milým úsměvem odpoví: "Kolik Sladíš, Čuráku?"

Sejde se Čech, Žid, Rakušan, Japonec, Avatar a parta komunistů... Takhle nezačíná vtip, takhle začínají naše prezidentské volby.

Na personálním oddělení zvoní telefon. "Řekněte mi prosím, jak dlouho u vás pracoval pan Majzlík?" "Asi tři měsíce," odpovídá referentka. "Ale on uvádí, že u nás byl zaměstnán dva roky." "To byl, ale vy jste se ptal, jak dlouho pracoval!"

Mohla byste mi, paní prodavačko, zvážit tenhle malý balíček?" "Ale jo, má to 8 deka. Co v tom máte?" "Ale, těch 10 deka šunky, co jste mi před chvílí prodala."

Chlápek přišel k mému okýnku a říká: "Hamburger a hranolky, prosím." "Hned to bude pane", odpověděl jsem slušně. "Budete to jíst tady, nebo to chcete zabalit sebou?" "Polib mi prdel, kreténe!", zařval a naštvaně si vzal jídlo. A pak mi někdo říkejte, že u mě v práci ve vězeňské kantýně není žádná legrace...

Tři si povídají, co udělají s vánočními odměnami. První říká: "Pracuji v Německé E-bance, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou." Druhý povídá: "Pracuji v Daimler Chrysler, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa." Třetí povídá: "Já pracuji v Čechách a za vánoční odměny si koupím svetr." Ostatní se ho ptají: "A co zbytek? " "Zbytek mi na něj přidají rodiče..."

Celník otevře dveře vagonového kupé: "Nějaké cigarety, lihoviny, zbraně, střelivo, drogy?" Rozespalý cestující zamumlá: "Děkuji, nechci, mám toho plné kufry."

Vytahují se před sebou tři chlapi v hospodě, kdo má váženější příbuzenstvo. První: "Můj bratranec je biskup a každý mu říká excelence." Druhý: "Můj strýc je bankéř a všichni mu říkají pane prezidente." Třetí: "To nic není, já mám tchýni a každý, kdo ji uvidí, říká PANE BOŽE!"