Vtip: Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se,...

Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika. "Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec. "Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?" Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou". V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?" A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera." "A jak, prosím tě?" "No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách."

Žena si dá inzerát, že hledá výkonného, ale opravdu výkonného chlapa, který by ji dokázal uspokojit, protože je extrémně náruživá. Jednoho dne se u jejích dveří objeví týpek, celkem dobře vypadající, tak jej pozve dál. Borec si sundá bundu a vyhodí ji z okna, poté to samé udělá s kalhotami. Pak si sundá triko a opět jej vyhodí z okna ven. Ženská jej chvilku pozoruje, pak se zeptá: "Co to děláte, proč to všechno vyhazujete?" A chlap odpoví: "Až z Tebe slezu, nebudou už tyhle hadry v módě..."

"Nikdo to neuklidí", stěžuje si maminka na rodinném výletě, "To je strašné! Žádný turista neuklidil konzervy, které jsme tu vyhodili minulý týden."

"Za jak dlouho si koupíš z úplatků BMW?"Manažer ČEZ: "Asi 2-3 ROKY.""Tak dlouho?""Hele, netlač na pilu, BMW není zrovna malá firma!"

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: "Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře." Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu. "To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž." "A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?" "Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?" "No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Dohadují se Francouz, Angličan a Čech o národnosti Adama: Francouz: "Musel to být Francouz, protože jedině Francouze napadne taková móda, jako je fíkový list." Angličan: "O původu gentlemana, který kvůli ženě obětuje své žebro, nemůže být přece pochyb." Čech na to řekne: "Ten, kdo dokáže jíst kyselá jablka, chodit s holým zadkem a myslet si, že je v ráji, nemůže být jiné národnosti než české!"

Sedí takhle před jedním větším domem na jedné lavičce fyzik, biolog a matematik. Sedí, mlčí, jen pozorují... Po chvíli do domu vejde jeden člověk, je tam asi 5 minut, 10 minut, 15 minut... A pak z domu vyjdou dva lidi. Fyzik: "To není možné, to není možné, chyba měření, jinak to nejde!" Biolog: "Museli se tam rozmnožit, jinak by to nebylo možné." Matematik: "Když chvíli počkáme a do domu vejde jeden člověk, tak tam nebude nikdo."

Přijde Babiš do kostela a začne se modlit: "Pane, prosím, pomoz mi. Ve štátnej kase pochýbajú desiatky miliárd korún, čo mám robiť?" Otevřou se nebesa a ozve se hromový hlas: "Tak je tam vrať!"

Dost mě zklamal přístup samotných Brňáků. Člověk se zeptá, kudy se leze do metra a dočká se jen nepříjemných pohledů a vulgarit...

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."