Nejlepší vtipy ze života

Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"

Ten trapný moment, když vám řeknou, že bez vás nemůžou žít a po rozchodu z nějakého důvodu nezemřou.

Ukradnou dívce na koupališti šaty. Dívka hledá východisko a nakonec nalezne dvě plechové tabulky. Říká si: "Prsa mohou vidět. Jednu si dám dopředu a druhou dozadu." Jde po pláži a potká muže, který jak jí vidí, tak se začne hlasitě smát. "Proč se tak smějete? Nějak jsem to vyřešit musela." "Vyřešila jste to skvěle, jen se směji těm nápisům. Vpředu máte Hloubka 5 metrů a vzadu, Jen pro začátečníky."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho: "Kolik jste měl včera zákazníků?", zaměstnanec odpoví: "Jednoho" "Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?" "275 000,-" "Tolik? Co jste mu prodal?" "No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek." "A to si všechno koupil kvůli rybaření?" "Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby, když si nezašuká."

Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká: "Ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek: pondělí: oddych po víkendu, úterý: příprava na pracovní den, středa: pracovní den, čtvrtek: oddych po pracovním dni, pátek: příprava na víkend, sobota, neděle: víkendové volno." Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se: "A v tu středu se s tím tady budeme jako jebat do kolika?"

Děvče hovoří otci: "Tati, jeden chlapec ve škole mi povídal něco, čemu jsem moc nerozuměla...Říkal, že mám pěkné čelní sklo, krásný kufr, super karosérii a moje nárazníky jsou bezchybné." Otec na to: "Pověz mu, že jsi ještě v záruce a když se opováží zvednout kapotu, aby zkontroloval hladinu oleje, tak mu urvu výfuk!"

Sejde se Čech, Žid, Rakušan, Japonec, Avatar a parta komunistů... Takhle nezačíná vtip, takhle začínají naše prezidentské volby.

SMS mezi přáteli... Já: Víš, jak udržet tupce v napětí? Kámoš: Jak? Kámoš: Hej! Kámoš: Povídej? Kámoš: Jsi tu? Kámoš: Aha!

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: "Paní Čermáková, znáte mne?" "Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník." Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: "Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?" "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal." V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: "Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"