Nejlepší vtipy ze života

Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: "Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete." Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu." Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: "Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru."

Včera večer jsem vzal stopaře. Povídá mi: "To se nebojíte, brát takhle v noci cizí lidi? Co kdybych byl sériový vrah?" Já na to: "Prosím vás... jaká je šance, že se sejdou dva sérioví vrazi v jednom autě?"

Dohadují se Francouz, Angličan a Čech o národnosti Adama: Francouz: "Musel to být Francouz, protože jedině Francouze napadne taková móda, jako je fíkový list." Angličan: "O původu gentlemana, který kvůli ženě obětuje své žebro, nemůže být přece pochyb." Čech na to řekne: "Ten, kdo dokáže jíst kyselá jablka, chodit s holým zadkem a myslet si, že je v ráji, nemůže být jiné národnosti než české!"

Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice. Průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy. Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní. Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat. "No, víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době jedno zdejší děvče šlo vykonat velkou potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Z vlaku vystoupil, okamžitě se do ní zamiloval, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky." Cizinec se ptá dále: "To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?" "No od té doby každý den v době, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici sere celá vesnice."

Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: "Zadrž, když mě pustíš, splním Ti tři přání." Rybář se zamyslí a povídá: "Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu." A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí. Rybka povídá: "A co Tvé třetí přání?" Rybář na to: "Vzdyť já už všechno mám, nic nepotřebuju ... víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele." Rybka souhlasí. Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: "Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!"

Vytahují se před sebou tři chlapi v hospodě, kdo má váženější příbuzenstvo. První: "Můj bratranec je biskup a každý mu říká excelence." Druhý: "Můj strýc je bankéř a všichni mu říkají pane prezidente." Třetí: "To nic není, já mám tchýni a každý, kdo ji uvidí, říká PANE BOŽE!"

Sejde se Čech, Žid, Rakušan, Japonec, Avatar a parta komunistů... Takhle nezačíná vtip, takhle začínají naše prezidentské volby.

Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financí. Slovák vezme pásmo, změří délku plotu, všechno načrtne na papír, chvíli počítá a praví: "Uděláme to za 350.000 Kč – to je 150.000,– materiál, 150.000,– pro zaměstnance a 50.000,– je marže firmy" Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá: "My to uděláme za 250.000 Kč – to je 150.000,– za materiál, 50.000,– za práci a 50.000,– marže firmy" Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádnými nákresy ani výpočty. Přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2,250.000 Kč to udělám..." Ministerský úředník se podiví: "Jak jste došel k tak vysoké sumě?" Čech: "Milion tobě, milion mně a za 250.000,– to objednáme u toho Ukrajince!"

Tři si povídají, co udělají s vánočními odměnami. První říká: "Pracuji v Německé E-bance, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou." Druhý povídá: "Pracuji v Daimler Chrysler, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa." Třetí povídá: "Já pracuji v Čechách a za vánoční odměny si koupím svetr." Ostatní se ho ptají: "A co zbytek? " "Zbytek mi na něj přidají rodiče..."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.