Vtip: Jde blázen do prvního patra domu a slyší po...

Jde blázen do prvního patra domu a slyší po cestě za dveřmi: "Jájájenomjá..." Jde do druhého patra a slyší z nějakých dveří: "Kulometemkulometem..." Jde do třetího patra a slyší:" "Neni maso, neni maso..." Potká dědu a ten říká: "Babíčku někdo zabil, nevíš kdo?" Pepa: "Jájájenomjá." Děda: "Čím?" "Kulometem kulometem..." "A proč?" "Neni maso, neni maso..."

Dva blázni se na výletě v dešti přikryjí koly, načež se za chvíli ozve: "Na mě leje víc než na tebe!" Druhý si prohlédne kola a hlásí: "No jo, ty vole, vždyť tobě chybí dva dráty!"

Přijde chlap na exkurzi do blázince a ptá se ředitele, jak přijímají nové „členy”. „Napustíme vanu vodou a dáme jim k dispozici lžičku, hrnek a kýbl.” Chlap říká: „To je jasný, normální člověk vezme kýbl, aby to šlo rychleji.” „Ne. Normální člověk vytáhne špunt. Chcete pokoj s balkonem, nebo bez?”

Jídlo máš v pračce, jsem u psychiatra. Máma

Sedí malomocný a koktavý v blázinci. Malomocný si utrhne ucho a vyhodí ho oknem ven - utrhne si nos a vyhodí ho ven - utrhne si prst a vyhosí ho ven. Koktavý se ho ptá: "Z-z-zdrháš co?"

Jde takhle pán kolem blázince a slyší: "Tři-náct, tři-náct, tři-náct...", podívá se dovnitř mřížemi a jeden z bláznů mu vypíchne oko. Kolem se ozve: "Čtr-náct, čtr-náct, čtr-náct..."

Blázen jde kolem ohrady a co nevidí - nápis: „Kdo to čte, ten je vůl.” Rozzlobí se, vezme křídu a připíše: „To není pravda. Vůl je ten, kdo píše po stěnách.”

Kulhavý si stěžuje spolubydlícím v blázinci: „Kdybych si dával pozor na pusu, nikdy jsem tu neskončil.” „A co tak strašného jsi řekl?” „Že jsem chrom a můj doktor odvětil, že je kyslík.”

Přijde blázen do obchodu a ptá se: "Máte barevné televize?" "Jasně, že máme," odpovídá prodavač. "Tak mi dejte jednu oranžovou."

Přijde blázen do drogerie: "Potřeboval bych toaletní papír." "Hnědý nebo bílý?" "Raději hnědý, ten se tak rychle nezašpiní!"

Dva žízniví blázni se rozhodnou, že se napijí přímo ze zahradní hadice. Nejdřív si ji dá do pusy první. Druhý trpělivě čeká. Deset vteřin, půl minuty, minutu, pět minut... Po dobré čtvrthodině to už nevydrží a ptá se prvního: „To máš takovou žízeň?” „Ne, já čekám, až zapneš vodu!”