Nejlepší vtipy
Vyber si z nejpopulárnějších kategorií vtipů.
Ztroskotá letadlo na ostrově s lidojedy.
Přežijí to jen Američan, Čech a Němec.
Lidojedi je okamžitě objeví a vezmou je do tábora.
Tam si je náčelník postaví do řady a říká:
"My vás pustit do lesa a vy si přinést jedno ovoce. Potom já rozhodnout co s vy."
Všichni tři se vydají do lesa. První se vrátí Němec a má banán. Příjde k náčelníkovi a ten říká:
"My ti to strčit do prdel. Ty zařvat a my sníst tě."
A hned začali. Němec začal řvát jako by ho na nože brali. A tak byl lidojedy zabit.
Další přišel Čech s mandarinkou. Příjde k náčelníkovi a ten opět říká:
"My ti to strčit do prdel. Ty zařvat a my sníst tě."
Začnou. Jenomže Čech chytne brutální výtlem. Lidojedi nechápou a tak se náčelník ptá:"Co ty smát? Tebe nebolet?"
A Čech na to:"Ale jo bolí to, ale já jsem viděl Američana a ten si nese meloun!"
Dva žízniví blázni se rozhodnou, že se napijí přímo ze zahradní hadice. Nejdřív si ji dá do pusy první. Druhý trpělivě čeká.
Deset vteřin, půl minuty, minutu, pět minut... Po dobré čtvrthodině to už nevydrží a ptá se prvního: „To máš takovou žízeň?”
„Ne, já čekám, až zapneš vodu!”
Problém s počítačem lze vyřešit dvěma způsoby:
1) vyhodit počítač z okna
2) vyhodit okna z počítače
Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři.
Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně.
Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní.
Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá.
"Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény."
Hostitel svěsil hlavu.
"Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."
Sedí indián u vodopádu a kouká na svou ženu jak pere prádlo.
V tom z vodopádu spadne kámen jeho ženě na hlavu a zabije ji.
Indián zkušeně: "To už je třetí pračka, kterou mi zničil vodní kámen."
Jede beznohý vozíčkář po Václaváku a volá na něj vekslák:
"Pane, nekoupíte si boty?"
No, vozejčkář je pěkně nasranej a zavolá na nedaleko stojícího policistu:
"Viděl jste to? Ten chlap mne urazil!"
"Tak proč jste ho nenakopal do prdele?" na to policajt.
To ubozaka dorazi. Dojede domu a stěžuje si manželce.
"Nic si z toho nedělej", povídá manželka, "uvařím ti kafe, to tě postaví na nohy."
Starý Arab žije již přes čtyřicet let v Chicagu. Moc rád by na své zahradě pěstoval brambory a zeleninu, ale je tam sám a cítí se již starý a slabý. Jeho syn studuje v Paříži a otec se rozhodne mu napsat e-mail:
"Milý Ahmede, jsem moc smutný, že nemůžu na své zahradě pěstovat brambory. Vím, že kdybys zde byl, pomohl bys mi zahradu zrýt. Mám tě rád. Tvůj otec."
Obratem obdrží odpověď:
"Milý otče, prosím tě, v žádném případě nic na zahradě nedělej! Schoval jsem tam ´tu věc´. Taky tě mám rád. Ahmed."
Jen pár hodin nato obklíčí dům starého muže americká armáda, námořníci, FBI a CIA. Přeorávají a přerývají zahradu kousek po kousku, prohlížejí každý milimetr, ale nenajdou nic. Rozčarováni se opět stahují.
Týž den dostává starý muž ještě jeden e-mail od syna:"Milý otče, jistě je nyní zahrada kompletně zrytá a můžeš zasázet své brambory. Víc pro tebe z takové vzdálenosti nemůžu udělat. Mám tě rád. Ahmed."
Chlápek přijde při autonehodě o jednu ruku a díky tomu ztratí práci, manželku, byt.
Tak si řekne, že už to nemá žádnou cenu a že to všechno skončí a zabije se.
Už se připravuje na skok z okna, když dole na ulici uvidí člověka, který nemá ani jednu ruku a stejně si vesele poskakuje.
Tak ho to natolik dojme, že ten člověk je na tom ještě hůř než on, že si tu sebevraždu rozmyslí.
Sejde dolů k tomu bezrukýmu a povídá:
"Sakra chlape, jak to děláš, že seš takovej mrzák a stejně si tu poskakuješ a máš radost ze života?"
"Ty debile! Mě svědí prdel!"
Jaký rozdíl je mezi obilím a naší vládou?
Žádný. Obojí je třeba vymlátit abychom nepochcípaly hlady.
"Jean?"
"Ano?"
"Přineste mi prosím klavír, zapomněl jsem si na něm brýle."
