Vtip: Manžel odjíždí na služebku a nechává doma...

Manžel odjíždí na služebku a nechává doma s obavou svoji manželku. Klade jí na srdce: "Pamatuj,že máme papouška a že mi všechno co uvidí vykecá. Tak doufám,že se tady nebudeš válet s cizíma chlapama!" Manžel odjede a večer už je tam milenec. Manželka je smutná, že mají teď toho zmetka papouška, kterej všechno vykdáká.. Milenec to vyřešil,přehodil přes klec deku a říká: "Tak a teď miláčku nám už nic nebrání. Dneska to bude divoký, předvedu ti něco úžasnýho! Ženská celá žhavá se ptá co to jako bude: "Hele,ty si stoupneš zádama ke mě mezi futra, předkloníš se, já se rozeběhnu z kuchyně, udělám dvakrát přemet a vrazím ti ho tam zezadu!" A z klece se ozve: "Do prdele, to mi radši vyřízněte jazyk, ale to musím vidět!"

"Miláčku, "říká novomanžel po obědě, "to jídlo bylo dnes báječné. Opravdu jsi tu konzervu ohřívala sama?"

Procházejí se postarší manželé parkem. "Ano, drahoušku." povídá on. "Jestli pokaždé, když zakráká vrána řekneš "Ano, drahoušku.", seberu se a uteču," na to ona.

Když tě manželka uspokojí a udělá tě šťastným, nezáleží na tom, čí manželka to je.

Po pohřbu se ptají známí vdovce: "Jaká byla poslední manželčina slova?" "Zprava dobré."

Přijde manžel za manželkou a říká: "Miláčku, nechtěla bys jít do kina?" "Ano, jistě, to bude super," odpoví natěšená choť. "Tak se seber a běž!"

Žena vyčítá mužovi: "Mohl by jsi pro mě něco udělat, abych nemusela stále chodit domů přes ten les? Večer tam býva tma, co když mě tam někdo znásilní?" "Neboj, taková tma nikdy nebude!"

Je neděle. U Lipových doma se odehrává obvyklá siesta. Manžel spokojeně kouká na TV a poručí si udělat kávu. Malý Mareček si hraje v obýváku. A manželka běhá od špinavého nádobí, k mytí oken a luxování. Když k tomu ještě spustí pračku, přijde Mareček a ptá se: "Mami a kolik let už sloužíš u našeho táty?"

"Mám doma obálku, do které dávám deset korun za každý sex s manželkou. Na Vánoce jí pak za to koupím nějaký dárek. Předloni dostala Fidorku, loni už nic."

Žárlivý manžel odjíždí na služební cestu a pověří přítele, aby mu ohlídal ženu: "Budeš to mít jednoduché, pod oknem je lešení, takže sleduj a všechno mi pak povíš." Za dva dny se vrátí a ptá se: "Tak co?" "No, hned večer u ní zazvonil chlap." "A pak?" "Pak pili víno." "No, a co bylo dál?" "Potom se šli umýt." "A potom?" "Pak šli do ložnice." "No a potom?" "Potom to prasklo." "Co prasklo?" "Lešení. Bylo nás na něm patnáct!"

Jednoho dne šla paní Nováková do kostela poradit se s knězem: "Reverende, mám problém. Můj muž vždycky v průběhu vašich kázání usíná. Je to ostudné, a já nevím, co mám dělat." "Mám nápad. Sedněte si dopředu, abych na vás viděl. Vezměte si tenhle napínáček. Já seshora uvidím, když váš manžel usne, dám vám znamení a vy ho píchnete do nohy." V neděli na kázání samozřejmě pan Novák usnul. Kněz to zpozoroval a rozjel plán: "A komu vděčíme za nejvyšší oběť?" a pokynul paní Novákové. "Ježíši!" zařval pan Novák, když ho jeho žena bodla ostrým hrotem. "Ano, máte pravdu, pane Novák, Ježíš se za nás všechny obětoval." Pan Novák brzy znovu upadl do dřímoty. Kněz si zase všiml. "Kdo je naším zachráncem? Pro koho žijeme?" a kývl na paní Novákovou. "Proboha!" vyrazil pan Novák, když mu žena opět vrazila napínáček do nohy. "Ano, zase máte pravdu," pravil kněz s úsměvem. Pan Novák zase upadával do spánku, knězovo kázání nabíralo na tempu a stalo se, že jeden z jeho rozmáchlých pohybů rukama na kazatelně pochopila paní Nováková jako další signál. "A co řekla Eva Adamovi, když mu porodila devětadevadesátého syna?" řekl zrovna kněz. Paní Nováková bodla a manžel zařval: "Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do prdele!"