Vtip: Leží děda v nemocnici a povídá: To já si...

Leží děda v nemocnici a povídá: "To já si ještě pamatuju druhou světovou.. ale už nevim, jestli jsem dostal kulku mezi lopatky, nebo lopatkou mezi kulky."

Vezou takhle dědečka z operačního sálu na pokoj a v tom dědeček začne křičet, že nechce na čtrnácku, že tam se dávaj ty, co mají zemřít. Sestra mu říká: "Ale dědo, to není pravda, ty se dávají na šestnáctku, tady jsou jen lidi se slepákem nebo zlomeninama." Najednou přijde hlavní sestra a říká: "Bláhová, kam ho to vezete, ten patří na šestnáctku..."

Přijde starý pán do nevěstince a bordelmamá mu říká: "Ale dědo, copak vy tu děláte? Vždyť vy už to máte dávno za sebou." Děda se chytne dlaní za čelo a povídá: "Ach ta skleróza! A kolik jsem dlužen, milostivá?"

Babička s pistolí zastaví na ulici mladíka. Mladík: "Babičko, já vás nechci znásilnit?!" "Ale budeš muset!"

Babička dostala do opatrování andulku, když její letěl na dovolenou. Nechala ji poletovat po bytě, ale pak chtěla otevřít okno a andulce se nechtělo do klece a usadila se na garnýži. Bělovlasá stařenka přitáhla stůl, na něj dala židli a jak lezla nahoru, spadla a zlomila si ruku. V ordinaci při sádrování se jí doktor ptá: "Jak se vám to stalo?" "No, pane doktore, nebudete mi to věřit, ale já jsem honila ptáka..."

Chlapi v hospodě nakecají jednomu dědovi, že když bude jíst hodně chleba, že mu bude stát zase jako za mlada. Děda dojde do sámošky, a s vidinou dávno zapomenuté kratochvíle si poručí tři bochníky chleba. Prodavačka mu povídá: "Ale dědo, co s tím chlebem budete dělat? Vždyť vám ztvrdne." Děda: "Kua tak je to pravda, tak to mi jich dejte pět!"

Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: "To je mi dědo tak najednou teplo u srdce." A dědeček na to: "No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!"

Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"

"Kolik z vás odpustilo svým nepřátelům?" Ruku zvednou všichni, kromě jedné staré paní. "Paní Jonesová, vy svým nepřátelům neodpustíte?" "Já žádné nemám." "To je velice neobvyklé, paní Jonesová. Kolik vám je?" "98," odpoví stará paní. "Paní Jonesová, mohla byste jít sem dopředu a povědět nám, jak někdo může žít 98 let a nemít na světě nepřítele?" Stará paní se s námahou zvedne, přicupitá ke knězi, otočí se ke shromáždění a praví: "Já ty kurvy přežila..."

Žalobce: "Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?" Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si ke mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: "Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla mladá." Soudce: "A co bylo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!"

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"