Vtip: Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má...

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"

Dědečku, vymočte se do té skleničky na skříni a já se hned vrátím. Lékař se dívá, skříň mokrá, na zemi loužička, děda drží ženidlo v ruce. Co to děláte? Tak se tam zkuste trefit sám!

Jednoho dne přišel do pojišťovny stoletý dědeček, že se chce nechat pojistit. "Ale pane, to ve vašem věku nepůjde tak snadno." říká úřednice. "Musím ze zeptat vedoucího, jestli by to nějak šlo. Přijďte zítra." "Zítra to nepůjde, protože jdu s otcem kupovat květiny." "Cože? S otcem?" "Jo, jeho táta se žení." "Váš děda? V takovém věku se chce ještě ženit?" "Moc nechce, ale rodiče ho už nutí."

Přijde starý děda do pojišťovny, že by si rád uzavřel životní pojištění. Pojišťovák: "Neblázněte dědo, kolik máte roků?" "95, ale chci letět s otcem do zahraničí a to je dobré být pojištěný..." "Cože? A kolik je otci?" "Za měsíc mu bude 119." "A co bude dělat v zahraničí?" "Ale, chceme jít dědovi na svatbu..." "Dědovi?! A kolik je proboha tomu?" "Nedávno oslavoval 142..." "A proč se chce v tomhle věku ženit?!" "No však on nechce, ale rodiče ho donutili..."

Víte, jaký je rozdíl mezi francouzským, švédským a českým důchodcem? Švédský důchodce vstane, posnídá ze švédského stolu, vezme raketu a odejde do klubu hrát tenis. Francouzský důchodce vstane, dá si francouzskou bagetu a camembert a odejde do klubu hrát golf. Český důchodce vstane, vezme si švédské kapky a francouzské hole, a jde do práce.

Na jedné místní lince nastoupí babka do autobus. Autobus jede pomalu. Babka přistoupí k šoférovi a povídá: "Pane řidiči, jedete s náma jako s hnojem!" Řidič: "Co nastoupilo, to vezu."

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"

Babička povídá: "Já na zlepšení trávení piju pivo, při nechutenství piju bílé víno, při nízkém tlaku červené víno, při vysokém koňak a když jsem nachlazená, tak si dám slivovici." "A babičko, kdy pijete vodu?" "Tak takovou chorobu jsem ještě neměla."

Starej děda kouká z okna paneláku a řiká: "Ty studenti jsou dneska tak chudý, kouřej jednu cigaretu v pěti lidech a ještě se tomu smějou."

Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory. "Nezapomeň! Dvě věci!" říká babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. "Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!"

Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"