Vtip: Babička povídá: Já na zlepšení trávení...
Vyber si z nejpopulárnějších kategorií vtipů.
Babička povídá:
"Já na zlepšení trávení piju pivo,
při nechutenství piju bílé víno,
při nízkém tlaku červené víno,
při vysokém koňak
a když jsem nachlazená, tak si dám slivovici."
"A babičko, kdy pijete vodu?"
"Tak takovou chorobu jsem ještě neměla."
Podobné vtipy
V parku na lavičce sedí muž a na klíně má malý tenisový kurt, kde trpaslíci hrají turnaj. Jiný pán to sleduje a se zaujetím se ptá, kde k tomu unikátu přišel.
"Támhle od toho kouzelného dědečka," ukáže, "nabídl mi splnit mi jedno přání."
Pán rychle dohoní dědečka:
"Prosím vás, mohl byste mi vykouzlit pytel doláčů?"
"Staň se", luskne dědeček prstem a zmizí. Před pánem se objeví pytel, rozevře ho a nevěří vlastním očím. Vrátí se na lavičku a člověku s tenisem si stěžuje:
"Chtěl jsem doláče a vyčaroval mi koláče?! Ten dědek je snad hluchej!"
"No jasně, že je. Myslíte si snad, že já jsem chtěl třiceticentimetrovej tenis?!"
Víte, jaký je rozdíl mezi francouzským, švédským a českým důchodcem?
Švédský důchodce vstane, posnídá ze švédského stolu, vezme raketu a odejde do klubu hrát tenis.
Francouzský důchodce vstane, dá si francouzskou bagetu a camembert a odejde do klubu hrát golf.
Český důchodce vstane, vezme si švédské kapky a francouzské hole, a jde do práce.
"Michale, co jsi koupil babičce pod stromeček?"
"Fotbalový míč."
"Fotbalový míč? Vždyť babička nehraje fotbal."
"Právě proto. Ona mi koupila knížky."
Přijde stará paní k doktorovi a říká: "Pane doktore, mám velký problém. Trápí mne větry, ale co je horší, nejsou slyšet a nemají žádný zápach. Třeba teď, co jsem tady, jsem si prdla už nejmíň desetkrát. Poraďte, co mám dělat?"
Doktor jí napíše recept: "Berte tyhle pilulky třikrát denně a přijďte za týden na kontrolu."
Babka dorazí o týden později a vypadá naštvaně: "Pane doktore, nejenže prdím stejně jako před týdnem, ale navíc po těch pilulkách to teď úplně hrozně smrdí! Co mi k tomu řeknete?"
"Uklidněte se, paní. Teď, když jsme vám srovnali čich, napíšu vám ještě něco na sluch."
"Kolik z vás odpustilo svým nepřátelům?"
Ruku zvednou všichni, kromě jedné staré paní.
"Paní Jonesová, vy svým nepřátelům neodpustíte?"
"Já žádné nemám."
"To je velice neobvyklé, paní Jonesová. Kolik vám je?"
"98," odpoví stará paní.
"Paní Jonesová, mohla byste jít sem dopředu a povědět nám, jak někdo může žít 98 let a nemít na světě nepřítele?"
Stará paní se s námahou zvedne, přicupitá ke knězi, otočí se ke shromáždění a praví: "Já ty kurvy přežila..."
"Dědečku, co bys chtěl k narozeninám?"
"Lopatu."
"A proč lopatu?"
"Abych se mohl vykopat, až mě tam příští měsíc omylem šoupnete."
Babička dostala do opatrování andulku, když její letěl na dovolenou.
Nechala ji poletovat po bytě, ale pak chtěla otevřít okno a andulce se nechtělo do klece a usadila se na garnýži.
Bělovlasá stařenka přitáhla stůl, na něj dala židli a jak lezla nahoru, spadla a zlomila si ruku.
V ordinaci při sádrování se jí doktor ptá: "Jak se vám to stalo?"
"No, pane doktore, nebudete mi to věřit, ale já jsem honila ptáka..."
Žalobce: "Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?"
Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si ke mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen."
Žalobce: "Bylo vám to nějak nepříjemné?"
Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla mladá."
Soudce: "A co bylo dál?"
Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!"
Jednoho dne přišel do pojišťovny stoletý dědeček, že se chce nechat pojistit.
"Ale pane, to ve vašem věku nepůjde tak snadno." říká úřednice.
"Musím ze zeptat vedoucího, jestli by to nějak šlo. Přijďte zítra."
"Zítra to nepůjde, protože jdu s otcem kupovat květiny."
"Cože? S otcem?"
"Jo, jeho táta se žení."
"Váš děda? V takovém věku se chce ještě ženit?"
"Moc nechce, ale rodiče ho už nutí."
Zkouší si děda v obchodě nové boty a když si je nazouvá nejvehementněji, uprdne si.
Omlouvám se, skutečně je mi to trapné.
To nic dědo, až vám řeknu, kolik stojí, tak se poděláte.
