Vtip: Lidé nenávidí budík ve dvou případech: 1)...

Vyber si z nejpopulárnějších kategorií vtipů.

Lidé nenávidí budík ve dvou případech: 1) když zvoní 2) když nezazvonil
82.60 % z 265 hlasů.

Podobné vtipy

Proč má Fiat Multipla tak velká okna? Aby bylo dobře vidět jaky blb si to koupil.
77.53 % z 70 hlasů.
Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D
28.21 % z 194 hlasů.
John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."
78.91 % z 244 hlasů.
Včera večer jsem vzal stopaře. Povídá mi: "To se nebojíte, brát takhle v noci cizí lidi? Co kdybych byl sériový vrah?" Já na to: "Prosím vás... jaká je šance, že se sejdou dva sérioví vrazi v jednom autě?"
83.13 % z 1678 hlasů.
Naše vesnička je tak malá, že z autobusu musíme vystupovat prostředními dveřmi. Přední a zadní jsou už mimo obec!
56.98 % z 23 hlasů.
"Naše nová sekretářka umí francouzsky." "A co? Mluvit, nebo líbat?"
56.92 % z 37 hlasů.
Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu. Nahoře na té vysoké skále je hrad. V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil." Kalousek na to: "Prosimtě, lez!" Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!" A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?" Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"
70.90 % z 53 hlasů.
Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice. Průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy. Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní. Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat. "No, víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době jedno zdejší děvče šlo vykonat velkou potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Z vlaku vystoupil, okamžitě se do ní zamiloval, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky." Cizinec se ptá dále: "To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?" "No od té doby každý den v době, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici sere celá vesnice."
83.08 % z 1089 hlasů.
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: "Paní Čermáková, znáte mne?" "Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník." Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: "Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?" "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal." V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: "Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"
83.15 % z 274 hlasů.
Víte kdy kuře naposledy pípne? V Tescu na pokladně.
69.85 % z 51 hlasů.