Vtip: Vejde muž s kufříkem do vlaku a vidí, že...

Vejde muž s kufříkem do vlaku a vidí, že všechny kupé jsou obsazené. Tak se prochází až vidí, že v jedné kabince u tří krásných žen je volné místo. Tak tam jde a zeptá se jich, jestli si může přisednout. Ony souhlasily a tak chlap vejde a odloží si kufřík. Po čase se začnou ženy nahlas bavit, až chlap řekne, jestli by nemohly být trošku tišší, protože mu vzbudí pinďuláka. Utišily se, ale po čase jedna otevřela okno. Chlapík zase povídá jestli by nemohla zavřít okno protože mu prochladne v kufříku pinďulák. Tak okno zavřela. Potom se chlap ptá, jestli mu pohlídají pinďuláka, protože si jde odskočit. Ony souhlasily a tak chlap odešel. Jakmile za ním zaklaply dveře, ženy se začnou ptát jedna druhé, jestli náhodou neví co je to ten pinďulák. Žádná netuší, tak se dohodnou, že se do toho kufříku podívají. Tak ho otevřou a tam.... pinďulák!!!

Mám takový pocit, že mě celý život pronásleduje tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.

"První tetování by si měl člověk udělat na nějakém bezvýznamném a skrytém místě." "Takže v Brně, chápu to správně?

Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"

Asi znáte pachatele "Onoseto" a "Samoseto". K mé mamince v důchodovém věku chodí ještě jeden Japonec. Občas mi máma volá ohledně problémů s počítačem a vždy tam figuruje jakýsi "Onomito".

Já se o státní dluh nestarám. Je už přeci dost velký na to, aby se o sebe uměl postarat sám.

Ranní mačkanice v MHD, žena se omylem dotkne neznámého pána na citlivém místě: "Promiňte, já nechtěla." " Slečno, já jsem šachista, takže chtěla nebo nechtěla, když jste se už jednou figurky dotkla tak s ní musíte hrát."

Tuhle přišel šéf do kanceláře a viděl mě, jak se pusinkuju se sekretářkou. "Sakra, chlape, je snad tohle to, za co vás platím?" "Není, tohle dělám zadarmo."

Prijde manzel o den driv ze sluzebni cesty a najde nejakyho chlapa ve sve posteli, tak ho popadne, vyhodi z okna a rve za nim:" Kdyz mas lepsiho ptaka, tak let."

Říká jeden ruský dělník druhému:"Tak si představ, že už pět let dělám ve fabrice na šicí stroje, tak si říkám, že bych si mohl nějaký doma postavit. Tak nosím jednu součástku za druhou, ale ať to skládám jak chci, vždycky z toho vyjde kulomet..."

Ptali se Švýcarů, jestli jim vadí, že jejich hlavní město není Curych. Říkali, že neva...