Vtip: Přijde hrbatý do krčmy a nemá hrb. Ptají se...

Přijde hrbatý do krčmy a nemá hrb. Ptají se ho, jak se to stalo. No šel sem v noci přes hřbitov a potkal sem smrtku. Ona se mne ptá: "Máš hrb?" "Mám." "Tak dej." "No a byl sem bez hrbu." Slyšel to slepý a říká si, že když hrbatému sebrala hrb, tak jemu vrátí zrak. Vydal se na hřbitov a potkal smrtku. Ta se ho zeptala: "Máš hrb?" "Nemám." "Tak tu máš."

Přijede pražák do Brna a dostane žízeň. Tak zastaví u kašny a chystá se pít. Kolemjdoucí si toho všimne a dobrácky mu říká: "Kemo, poslóché, nechlašči tu vodu. Chčijó do teho morgoši!" "Promiňte, ale já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy", odtuší pražák. "Říkám, abyste pil pomalu, ta voda je studená..."

Osmdesát procent mozku člověka tvoří kapalina. U některých brzdová.

Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho: "Kolik jste měl včera zákazníků?", zaměstnanec odpoví: "Jednoho" "Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?" "275 000,-" "Tolik? Co jste mu prodal?" "No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek." "A to si všechno koupil kvůli rybaření?" "Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby, když si nezašuká."

Zákazník u kadeřníka: "Přál bych si ostříhat na Ivetu Bartošovou." Kadeřník: "A to je prosím jak?" Zákazník: "Jen tak lehce přejet mašinkou..."

Baví se Rus, Američan a Slovák, kdo má nejlepší chirurgy. Rus říká: "Jeden náš přední klavírista si na cirkulárce uřízl obě ruce, naši chirurgové mu je přišili zpátky a už zase koncertuje." Američan říká: "Haha, to nic není, to u nás vlak přejel jednomu běžci nohy, chirurgové mu je přišili zpět a na Olympiádě vyhrál zlatou medaili..." Slovák na to říká: "To nic není, to u nás našli na ulici pohozený kokot, naši chirurgové mu přišili ruce a nohy a teď dělá v Čechách premiéra."

Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když se posadila v autě, přehodila nohu přes nohu, až se jí odhalilo stehno. Kněz jenom horko těžko nezpůsobil havárii. Když srovnal auto na silnici, položil jeptišce na stehno ruku. Jeptiška se ptá: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz dal ruku pryč. Ale když zařadil, znovu ji položil na původní místo. Jeptiška opakuje: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz se omlouvá: „Odpusťte, sestro, tělo je slabé.“ Dojeli do kláštera. Jeptiška těžce vzdychne a vystoupí. Kněz se vrátil do kostela a vyhledal Žalm 129. Stálo tam: „Jdi dále a hledej, směřuj výš a nalezneš štěstí.“ Poučení: Znáte-li špatně svoji práci, mnohé možnosti rozvoje vám uniknou přímo před nosem.

Mladý námořník přijde za kapitánem a ptá se: "Pane kapitáne, jak to, že i když všichni kouříme ten samý tabák, tak ten váš je stejně nejlepší?" - "Víš, synku, to si do něj musíš přimíchat pár chlupů z lůna mladé dívky, až potom je to ono..." Za pár dní přijde ten námořník opět za kapitánem: "Pane kapitáne vyzkoušel jsem to, ale pořád ještě to není ono." Podá kapitánovi dýmku, on si ji znalecky prohlédne, vezme do úst, párkrát potáhne, znalecky poválí kouř v puse a pak říká: "Trháš moc blízko u prdele..."

Vejde muž s kufříkem do vlaku a vidí, že všechny kupé jsou obsazené. Tak se prochází až vidí, že v jedné kabince u tří krásných žen je volné místo. Tak tam jde a zeptá se jich, jestli si může přisednout. Ony souhlasily a tak chlap vejde a odloží si kufřík. Po čase se začnou ženy nahlas bavit, až chlap řekne, jestli by nemohly být trošku tišší, protože mu vzbudí pinďuláka. Utišily se, ale po čase jedna otevřela okno. Chlapík zase povídá jestli by nemohla zavřít okno protože mu prochladne v kufříku pinďulák. Tak okno zavřela. Potom se chlap ptá, jestli mu pohlídají pinďuláka, protože si jde odskočit. Ony souhlasily a tak chlap odešel. Jakmile za ním zaklaply dveře, ženy se začnou ptát jedna druhé, jestli náhodou neví co je to ten pinďulák. Žádná netuší, tak se dohodnou, že se do toho kufříku podívají. Tak ho otevřou a tam.... pinďulák!!!

Jak se pozná, že se na železnici stávkuje? Nijak.

Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: "Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete." Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu." Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: "Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru."