Vtip: Probíhá spartakiáda a všichni účastníci...

Probíhá spartakiáda a všichni účastníci jdou slavnostně po ulici. To všechno sleduje dědoušek sedící na lavičce a obdivuje hlavně sportovkyně, které jsou z různých koutů republiky. Zrovna jdou kolem velmi dobře obdařené dívky z Napajedel nesoucí nápis svého města hrdě na hrudi. A říka si pro sebe: "Hmm, jiný kraj jiný mrav, u nás tomu říkáme kozy."

K lékaři přijde starý muž, že má 75 let, nikdy mu nic nebylo, ale teď ho píchá. "Vy že máte 75 let? Jak jste se dokázal udržet tak svěží?" "Když jsme se před padesáti léty brali, slíbili jsme si, že se nebudeme hádat, že raději jeden půjde ven. To víte, pane doktore, padesát let na čerstvém vzduchu prospěje."

"Nechcete si sednout, dědečku?" "Ne, děkuji chlapče, já jedu jen jednu stanici!" "Jen si sedněte dědečku, nejste v tramvaji, ale v parku!"

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

Sedí Pepíček s dědou v parku na lavičce a po chvíli vyprávění povídá: "Dědo, cítíš tu zdechlinu? Dědo? Dědo!"

Chlapi v hospodě nakecají jednomu dědovi, že když bude jíst hodně chleba, že mu bude stát zase jako za mlada. Děda dojde do sámošky, a s vidinou dávno zapomenuté kratochvíle si poručí tři bochníky chleba. Prodavačka mu povídá: "Ale dědo, co s tím chlebem budete dělat? Vždyť vám ztvrdne." Děda: "Kua tak je to pravda, tak to mi jich dejte pět!"

Víte jaký je rozdíl mezi budíkem a babkou? Budík se natáhne a pak běží. Babka běží a až potom se natáhne.

Sedí dědeček a vnuk v parku, hodinu, dvě, tři, čtyři,... "Dědo, tady to smrdí zdechlinou... Dědo? Dědo!!!"

Žili byli jednou jeden dědeček a jedna babička. A ti měli malé políčko u lesa. Dědeček rád oral.. a babička anal!

Starý děd leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou... celý talíř voňavých koblih... už natahuje ruku... už je blízko! Vtom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"

Žalobce: "Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?" Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si ke mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: "Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla mladá." Soudce: "A co bylo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!"