Vtip: Inzerát: Hledá se mladší žena, která umí...

Inzerát: Hledá se mladší žena, která umí nejen pi- vní láhev zuby otevřít, ale v kuchyni i vaře- čkou dovedně pracovat, též tvrdé, měkké o- voce zavařovat, na malé zahrádce také zá- hony upravovat, se stálou veselostí i mr- zutosti života zahánět a svým hudebním na- dáním zpříjemnit život starému mládenci. PS: A teď si to přečti ještě jednou, ale ob řádek!

Jeden bankéř potkal svého přítele, osmdesátiletého farmáře Toma. Seděli nad pivem a vyprávěli. Tomovi před rokem zemřela žena a říkalo se, že si bude brát někoho na inzerát. Bankéř se tedy zeptal a Tom mu to potvrdil. Řekl, že jí za pár měsíců bude jednadvacet. Bankéř, zkušený a vzdělaný to muž, věděl, že sexuální chutě jedenadvacetileté ženy těžko takový stařík uspokojí. Proto Tomovi poradil, aby najal někoho na výpomoc na ranči, neboť bylo jasné, že nevěsta se podle toho zařídí a tělesným záležitostem bude učiněno zadost. Tomovi se myšlenka dalšího páru rukou na ranči líbila a povídal, že hned odpoledne se po někom porozhlédne. Po pár měsících se ti dva potkali znovu. Bankéř se ptá, jak se má ženuška. "Žena je těhotná," hrdě říká Tom. Bankéř, spokojený, že jeho rada byla účinná, se ptá: "A co ta najatá pomoc?" A farmář bez zaváhání odpovídá: "Ta? Ta je taky těhotná."

"Kdo jste?" "Zloděj." "A proč jste takový malý?" "Já jsem kapesní zloděj!"

Dva ekonomové jdou lesem. Jeden řekne: "Dám ti 100 dolarů, když sníš to hovno." Ten druhý to udělá. Po chvíli si to vymění – druhý zaplatí prvnímu 100 dolarů za totéž. Oba jsou znechucení, nikdo nevydělal ani dolar. Ale podle statistik HDP vzrostlo o 200 dolarů.

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený. Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá: "Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?" Ona zděšeně: "Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!" "Ale prosím tě! V tuhle hodinu?" Zubí se na ní. "Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?" "Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!" "Ani náhodou, je to moc nebezpečné!" "Prosím, prosím, moc tě miluji?!?" "Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!" "Jasně, že můžeš. Prosím?" "Ne, ne. Fakt nemohu." "Moc prosím…" Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá: "Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!"

Jde slepý a jednooký na návštěvu k babičce. Cestou přes les si jednooký vypíchne oko a povídá: "Tak jsme došli" Slepý: "Ahoj, babi."

Majitel velkoobchodu přijme nového zaměstnance a další den za ním přijde a ptá se ho: "Kolik jste měl včera zákazníků?", zaměstnanec odpoví: "Jednoho" "Cože? Pouze jednoho? Naši prodejci mají za den nejméně osm. Kolik jste měl tržbu?" "275 000,-" "Tolik? Co jste mu prodal?" "No nejdřív jsem mu prodal střední háčky na ryby a pak i malé a velké. Neměl pruty, takže jsem mu prodal střední, malé a velké pruty. Pak se ho ptám kam půjde rybařit a on že na sever. Tak mu povídám, že na severu je docela chladno, takže jsem mu prodal nějaký oteplováky a pořádnou bundu. Pak jsem mu poradil, že u břehu moc neberou, tak by měl zajet víc od břehu. Takže si koupil člun a když jsme ho chtěli naložit na auto, tak jsme zjistili, že to auto má moc malý, takže jsem mu prodal ještě vlek." "A to si všechno koupil kvůli rybaření?" "Noo, tak nejdřív si přijel pro vložky pro ženu, tak jsem mu řekl, že by mohl zajet aspoň na ryby, když si nezašuká."

Slova a věty přehazovat musíš, když práci bakalářskou opisuješ ty.

Chlapík se topí ve Vltavě, křičí o pomoc, ale policajti si ho nevšímají. Už si neví rady tak zakřičí: "Prezident je kokot!" Jak to policajti uslyší, skočí za ním a vytáhnou ho ven. Policajt: "Teď půjdete s námi za urážku prezidenta republiky. Chlapík: "Ale já jsem myslel toho amerického!" Policajt: "Nás neoklamete, my velmi dobře víme, který prezident je kokot."

Chlap sedí v křesle, vyhazuje do vzduchu arašídy a chytá přímo do úst. Najednou ho manželka vyruší z činnosti a vyhozený arašíd mu spadne do ucha. On i manželka se ho snaží vytáhnout, ale arašíd se dostává stále hloub a hloub do ucha. V tom okamžiku vchází do dveří dcera s kamarádem. Ten, když vidí, co se děje, sebevědomě strčí chlapovi dva prsty do nosu a řekne: "Foukněte." A skutečně - arašíd je venku. "To je fantastické," říká manželka, "ten chlapec je génius, jsem zvědavá, co z něj bude." Otec smutně přikývne: "Podle toho, jak mu smrděly prsty, bych řekl, že náš zeť."

Paní Nováková: "My se s manželem nikdy o peníze nehádáme. To nic, co přinese domů, za to vůbec nestojí!"