Vtip: Učitel vykládá svým studentům o dobrých...

Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém: Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu? No tak já bych jí řekl: "Počkej, musím se jít vyčurat." No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy? No, tak já bych řekl: "Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod." Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy? Řekl bych: "Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš."

Dva Pražáci si sednou v Brně do hospody plný štamgastů. Po pěti minutách k nim jeden zamíří: "Že je tu lepší pivo než v Praze?" "Jo je." Za pár minut zas: "Že sou tu hezčí holky než v Praze?" "No jasně, jsou." Po pěti minutách zase příjde ke stolu, kde sedí Pražáci a povídá: "A stejně dostanete přes držku."

"Dnes si nevyděláme navíc ani korunu," šeptá do ouška majitel vinárny své ženě nad lahvemi vína. "A proč, miláčku?" "Neteče totiž voda..."

Muž si sedne v restauraci a dívá se na menu. V tom přijde krásná servírka a zeptá se: "Dobrý den, co Vám můžu přinést?" "Rád bych si dal oběd." "A konkrétněji na co myslíte?" "Konkrétně myslím na šukání, ale teď bych si dal oběd"

Přijde borec do restaurace a objedná si šneky v ulitách. Vezme prvního, vysrkne ho. Vezme druhýho, vysrkne ho. U třetího srká a srká a nic. Tak koukne dovnitř tou škvírkou a tam stojí šnek celej nahej, zapřenej nohama i rukama o stěny ulity, má vystrčený péro a řve na něho: "Jooo!! Ty vole KUŘ! KUŘ!!"

V posteli jsem našel rozinku. Byla uleželá. Mňam.

"Pane vrchní, na tu večeři budu čekat až do rána?" -"Kdepak, pane, o půlnoci zavíráme."

"Miláčku, někdo se k nám vloupal a nablil nám do hrnců!" "Já vařila, ty nevděčnej hajzle!"

V restauraci si host stěžuje číšníkovi: "Pane vrchní! V mé polévce je utopená moucha!" "Aha...," zamyslí se číšník, "a co teď jako? Mám ji snad resuscitovat...?"

Kdyby Pohlreich s Babicou byli stavaři. Babica: Tak tě vítám u mě na stavbě. Je to taková jednoduchá stavba, která nedá moc práce a kterou si může postavit opravdu každej. Pohlreich: Máš tady pěknej bordel, ty vole. Hele, míchačka. Co ti to z toho teče za srajdu? Babica: Tak pozor, to je poctivej českej beton. To mám do základů. Pohlreich: Ahá, tak to jo, vole! A co do toho dáváš? Babica: No tak hlavně hodně vody, to je základ, špetku písku, štěrku a trochu toho cementu. A kdo třeba nemá doma moc cementu, tak si tam dá míň cementu a teď důležitý, kdo nemá žádnej cement, tak si tam dá nějakej jinej prášek, víc vody… no a pak co kdo doma najde, že jo. Pohlreich: Mně jebne. To vypadá hůř, než když klokan chytne střevní chřipku. To budu tuhej dřív já než tenhle beton! A tady tyhle ztvrdlý psí chcánky fakt slyší na jméno Písek, jo? Babica: Já stavím pro obyčejný lidi a ne pro snoby. Když nějakou ingredienci nemám, tak si tam dám jinou. Pohlreich: No jo, ty vole, ale pak se nediv, že když tenhle výstavní průjem naliješ do základů, tak se ti to pak drolí jak make-up vysloužilý pornohvězdy. Dyť to tady celý někomu přistane na palici, ty vole! Babica: Já jen ukazuju lidem, jak si můžou postavit jednoduchý baráky za málo peněz. Lidi v tom pak bydlej a sou spokojený. Pohlreich: Ty to fakt nevidíš? Dyť i tý míchačce se z toho tvýho poctivýho českýho betonu chce vrhnout! Babica: Úspěch se v Čechách prostě neodpouští. Pohlreich: Hele, zase ti to teče ven. Babica: No, to je supr, to je vončo. Ještě do tohodlenc nasypem takhlenc todlenc, aby se to trochu zahustilo. Pohlreich: A co to jako je, ty vole? Babica: Nevím, ale seženeš to všude.

Host nakukuje vrchnímu přes rameno na jeho účtovací lísteček a čte: Polívka 55, guláš 190, pivo 5O, když to půjde 40. - Pane vrchní, co to je to "když to půjde"? - Tak to nepůjde