Vtip: Učitel vykládá svým studentům o dobrých...

Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém: Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu? No tak já bych jí řekl: "Počkej, musím se jít vyčurat." No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy? No, tak já bych řekl: "Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod." Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy? Řekl bych: "Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš."

Když vidím čokoládu, slyším v hlavě dva hlasy. Ten první říká: "Musíš sníst tu čokoládu." Ten druhý hlas říká: "Slyšelas dobře. Sněz tu čokoládu."

"Pane vrchní! Na záchodě máte tolik much, že jsem se nemohl v klidu vysrat!" "No jo! Na záchod je třeba chodit přes poledne, to jsou všechny mouchy v kuchyni."

Dneska jsem viděla v restauraci nádhernýho chlapa, jak trochu naplácal synovi za to, že házel po zemi hranolky. Už jsem rozsypala svoje, snad si toho všimne.

Mrkev je dobrá na paměť. Když mi bylo 6, strejda mi ji narval do prdele, a pamatuju si to doteď.

Dneska jsem se stavil v masně a nestačil jsem koukat na ty ceny! Hovězí drahé jako prase a vepřové drahé jako kráva.

Zákazník se ptá v bufetu: "Co má znamenat ten rychlý výprodej?" "Zítra k nám má přijít hygienik."

Vezl jsem rodiče na výlet a jeli jsme okolo McDonaldu. Otec říkal, že má chuť na Big Mac, máma chtěla Big Tastyho. Tak jim povídám, že doma je chleba, sýr a salám a jel jsem dál. Na tenhle okamžik jsem čekal 40 let!

Po dobrém obědě si host objednal zmrzlinový pohár jako desert. Po chvíli ale volá číšníka a rozčiluje se: "Můžete mi vysvětlit, co dělají ty dvě mouchy na mé zmrzlině?" Číšník podejde blíž, podívá se a odpovídá: "No, buď souloží, anebo lyžují..."

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."

"Pane vrchní, na tu večeři budu čekat až do rána?" -"Kdepak, pane, o půlnoci zavíráme."