Vtip: Dědečku, co bys chtěl k...

"Dědečku, co bys chtěl k narozeninám?" "Lopatu." "A proč lopatu?" "Abych se mohl vykopat, až mě tam příští měsíc omylem šoupnete."

Babička měla na dvoře dvě koťátka. Aby je od sebe odlišila, tak jednomu dala jméno Mourek a to druhý utopila.

Maminka říká své dcerušce: "Mařenko, jestli budeš chodit pořád dokolečka, tak ti přitluču i druhou nožičku!"

Starý děd leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou... celý talíř voňavých koblih... už natahuje ruku... už je blízko! Vtom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"

Je červené, sedí to v rohu a pořád se to zmenšuje, co to je? Dítě se češe škrabkou na brambory.

Nápis na jednom hrobě: Kdyby si tolik nepil a nekouřil, mohl si tu s námi sedět, pít a kouřit.

Sovětská policie, Rudá armáda a KGB mají za úkol od Stalina prokázat, která z těchto organizací je výkonnější v chytání imperialistických agentů. Jejich úkolem je vypátrat králíka v lese. Sovětská policie rozmístila po lese zvířecí informátory. Ti vyslýchají rostlinné a minerální svědky. Po tříměsíčním pátrání vydá sovětská policie prohlášení, že králíci neexistují. Rudá armáda po dvou týdnech bez jediné stopy nakonec spálí celý les a zabije tak všechno živé, včetně králíka. Nikomu se, samozřejmě, neomluví. Ten imperialistický králík si to přeci zasloužil. KGB jde bleskurychle na věc. O půl hodiny později táhnou z lesa příšerně domláceného medvěda, který řve: "Přiznávám se, přiznávám se, jsem králík. Můj otec i matka byli králíci!!"

Staršího, zkušeného doktora se ptá postarčí dáma: "Co mi poradíte proti vráskám na krku, pane doktore?" "Nejlepší bude pěkný rolák!"

Mladá dívčina si nabalí stařečka a těší se, že ho o svatební noci usouloží k smrti, aby po něm mohla dědit. Svlékne se, lehne si na postel a čeká, až manžel vyjde z koupelny. Ten vyleze, s prezervativem na svém 30 cm dlouhém údu, špunty v uších a kolíčkem na nose. Dívčina se ho vyděšeně ptá, co to má všechno znamenat, a stařík odpoví: - "Jsou dvě věci, které k smrti nesnáším. Ječící ženská a smrad ze spálené gumy!"

Stařeček přijde na prohlídku. Doktor se ptá: "Tak co dědo, máte pravidelnou stolici?" "Mám pane doktore, každé ráno v šest." "A v kolik hodin, dědo, vstáváte?" "No, taky pravidelně, každý den v sedm."

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."