Vtip: Přijde stará paní k doktorovi a říká: Pane...

Přijde stará paní k doktorovi a říká: "Pane doktore, mám velký problém. Trápí mne větry, ale co je horší, nejsou slyšet a nemají žádný zápach. Třeba teď, co jsem tady, jsem si prdla už nejmíň desetkrát. Poraďte, co mám dělat?" Doktor jí napíše recept: "Berte tyhle pilulky třikrát denně a přijďte za týden na kontrolu." Babka dorazí o týden později a vypadá naštvaně: "Pane doktore, nejenže prdím stejně jako před týdnem, ale navíc po těch pilulkách to teď úplně hrozně smrdí! Co mi k tomu řeknete?" "Uklidněte se, paní. Teď, když jsme vám srovnali čich, napíšu vám ještě něco na sluch."

Udýchaný mladý pošťák přijde s důchodem k dědovi a říká: "Dědo, už mě nebaví chodit každý měsíc za vámi na samotu 18 km od vesnice." Děda na to: "Moc nereptej nebo si objednám denní tisk!"

Co mají společného průměrný Wi-Fi router a německý dědeček? Oba jsou staří, oba jsou pomalí, oba potřebují pravidelnou péči a oba mají unikátní SS ID.

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"

Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: "To je mi dědo tak najednou teplo u srdce." A dědeček na to: "No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!"

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"

V parku na lavičce sedí muž a na klíně má malý tenisový kurt, kde trpaslíci hrají turnaj. Jiný pán to sleduje a se zaujetím se ptá, kde k tomu unikátu přišel. "Támhle od toho kouzelného dědečka," ukáže, "nabídl mi splnit mi jedno přání." Pán rychle dohoní dědečka: "Prosím vás, mohl byste mi vykouzlit pytel doláčů?" "Staň se", luskne dědeček prstem a zmizí. Před pánem se objeví pytel, rozevře ho a nevěří vlastním očím. Vrátí se na lavičku a člověku s tenisem si stěžuje: "Chtěl jsem doláče a vyčaroval mi koláče?! Ten dědek je snad hluchej!" "No jasně, že je. Myslíte si snad, že já jsem chtěl třiceticentimetrovej tenis?!"

Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

Starej děda kouká z okna paneláku a řiká: "Ty studenti jsou dneska tak chudý, kouřej jednu cigaretu v pěti lidech a ještě se tomu smějou."

Šlo to šedesát let, proč by to nemělo jít zrovna dnes v noci?