Vtip: Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k...

Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"

V posteli jsem našel rozinku. Byla uleželá. Mňam.

Hecují se dva mladíci: "Hej, vsadím se, že jsi pořád panic." - "Jo, panic jsem byl… až do včerejška." "Jo jasně, to ti tak věřím, kecy." - "Tak se zeptej svojí sestry." "Já ale žádnou sestru nemám." - "Budeš mít. Za devět měsíců."

Po včerejším sexu s Taylor Swift si myslím, že jsou 3 věci, které byste měli vědět. Zaprvé je její dírka fakt velmi těsná, je to opravdový boj se do ní dostat. Zadruhé, bez jakýchkoli stížností nabídla i svůj zadní vchod. A zatřetí jsou zaměstnanci Madame Tussauds mizerní sráči bez smyslu pro humor.

Sedí pán v letadle u okénka a něco se mu nezdá, zavolá si tedy letušku a ptá se jí: "Slečno, prosím vás, neletíme náhodou nějak moc nízko?" Ona se na něj udiveně podívá a povídá mu: "Vy se v tom vyznáte?" On na to: "Ani ne, já jen, že jsem za oknem viděl rybu..."

Promlouvá otec do duše synovi: "A až budeš na té vojně, ne aby ses zaplet s nějakou ženskou. Víš, jaký tam jsou. Nakazí tebe, ty nakazíš svou holku, ta zase mě, já tvou matku a víš, jaká je tvoje matka - ta nakazí celou vesnici."

Nadšený turista stojí na zledovatělém vrcholku v Alpách a jásá: "Tady je tak krásně, že bych tu chtěl jednou zemřít!" "Když si připlatíte," povídá horský vůdce, "mohu do vás zezadu strčit..."

Přijede chlápek před poslaneckou sněmovnu a zaparkuje přímo před vchodem. Vyběhne za ním vrátný a povídá: "Pane, tady mi nemůžete stát, tady jezdí poslanci, ministři, premiér…" Chlápek nezaváhá a odvětí: "To mi nevadí, já to mám proti krádeži pojištěné."

Dost mě zklamal přístup samotných Brňáků. Člověk se zeptá, kudy se leze do metra a dočká se jen nepříjemných pohledů a vulgarit...

Pražané byli včera ráno vyděšeni neznámým zářícím objektem na nebi. Po chvilce paniky se ukázalo, že se jedná o Slunce.

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D