Vtip: Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se...

"Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se tři věci," vypráví důchodce Karel. "Nejprve vás začne opouštět paměť a na ty dvě další si teď nemůžu vzpomenout."

Babička dostala do opatrování andulku, když její letěl na dovolenou. Nechala ji poletovat po bytě, ale pak chtěla otevřít okno a andulce se nechtělo do klece a usadila se na garnýži. Bělovlasá stařenka přitáhla stůl, na něj dala židli a jak lezla nahoru, spadla a zlomila si ruku. V ordinaci při sádrování se jí doktor ptá: "Jak se vám to stalo?" "No, pane doktore, nebudete mi to věřit, ale já jsem honila ptáka..."

Přijde starý děda do pojišťovny, že by si rád uzavřel životní pojištění. Pojišťovák: "Neblázněte dědo, kolik máte roků?" "95, ale chci letět s otcem do zahraničí a to je dobré být pojištěný..." "Cože? A kolik je otci?" "Za měsíc mu bude 119." "A co bude dělat v zahraničí?" "Ale, chceme jít dědovi na svatbu..." "Dědovi?! A kolik je proboha tomu?" "Nedávno oslavoval 142..." "A proč se chce v tomhle věku ženit?!" "No však on nechce, ale rodiče ho donutili..."

Hádají se tři starý dědci, komu se víc klepou ruce. Prví povídá: "Já, když jím, tak než naberu jídlo a dám ho do pusy tak ho půlku vyklepu z lžíce." Druhý říká: "Já, když čtu noviny tak je úplně roztrhám." A ten třetí říká: "Já než se vymočím, tak se třikrát udělám."

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"

Chlapi v hospodě nakecají jednomu dědovi, že když bude jíst hodně chleba, že mu bude stát zase jako za mlada. Děda dojde do sámošky, a s vidinou dávno zapomenuté kratochvíle si poručí tři bochníky chleba. Prodavačka mu povídá: "Ale dědo, co s tím chlebem budete dělat? Vždyť vám ztvrdne." Děda: "Kua tak je to pravda, tak to mi jich dejte pět!"

Přijde starý pán do nevěstince a bordelmamá mu říká: "Ale dědo, copak vy tu děláte? Vždyť vy už to máte dávno za sebou." Děda se chytne dlaní za čelo a povídá: "Ach ta skleróza! A kolik jsem dlužen, milostivá?"

Babička povídá: "Já na zlepšení trávení piju pivo, při nechutenství piju bílé víno, při nízkém tlaku červené víno, při vysokém koňak a když jsem nachlazená, tak si dám slivovici." "A babičko, kdy pijete vodu?" "Tak takovou chorobu jsem ještě neměla."

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

98letá Babička leží na smrtelné posteli a chce svému 99letému smutnému manželovi, který sedí na posteli vedle ní, prozradit před smrtí svoje poslední tajemství. "Honzo, můj drahý, Běž do stodoly a pod třetím sloupem na levé straně na půdě nalezneš dvě krabice a přines je sem." Honza jde do stodoly a po pěti minutách se vrátí s dvěma krabicemi v rukou. V první najde tři vejce a v druhé 250,000 korun. Oči se mu zalesknou. "Pověz mi drahá, co znamenají tyto tři vejce?" "Víš, Honzo, byli jsme manželé 78 let a vždy, když jsem nedosáhla orgazmu, položila jsem do krabice vejce." Honza je velmi spokojený a hrdý, protože přes 78 let trvajícího manželství svou ženu neuspokojil jen třikrát a potom se zeptá: "A co znamená těch 250,000 korun?" "No, pokaždé, když bylo v krabici dvanáct vajec, šla jsem je prodat na trh..."

V noci někdo zaklepe na dveře a starej děda se ptá: "Kdo tam?" "Tady Jean Claud Van Dame." "Tak jděte všichni čtyři do prdele."