Vtip: Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se...

"Když dosáhnete mého věku, 65 let, stanou se tři věci," vypráví důchodce Karel. "Nejprve vás začne opouštět paměť a na ty dvě další si teď nemůžu vzpomenout."

98letá Babička leží na smrtelné posteli a chce svému 99letému smutnému manželovi, který sedí na posteli vedle ní, prozradit před smrtí svoje poslední tajemství. "Honzo, můj drahý, Běž do stodoly a pod třetím sloupem na levé straně na půdě nalezneš dvě krabice a přines je sem." Honza jde do stodoly a po pěti minutách se vrátí s dvěma krabicemi v rukou. V první najde tři vejce a v druhé 250,000 korun. Oči se mu zalesknou. "Pověz mi drahá, co znamenají tyto tři vejce?" "Víš, Honzo, byli jsme manželé 78 let a vždy, když jsem nedosáhla orgazmu, položila jsem do krabice vejce." Honza je velmi spokojený a hrdý, protože přes 78 let trvajícího manželství svou ženu neuspokojil jen třikrát a potom se zeptá: "A co znamená těch 250,000 korun?" "No, pokaždé, když bylo v krabici dvanáct vajec, šla jsem je prodat na trh..."

Starší pár při poloze 69. On: "Tady něco strašně smrdí." Ona: "To ta moje artróza." On: "Artróza vagíny?" Ona: "Ne ramene." On: "Co s tím má vagína společného?" Ona: "Nic, ale nemůžu si vytřít prdel."

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

Opilý děda v hospodě se rozhodne, že už má dost a že půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpět do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej?" povídá si. "Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtého už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se raději domů doplazí. Doplazí se ke dveřím jeho bytu, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zase pěkně sťatej, co?" "Jak si to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu." povídá děda. "Ale, ráno tady byl hostinský, že sis včera v hospodě zapomněl svůj invalidní vozík!"

Žalobce: "Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?" Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si ke mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: "Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla mladá." Soudce: "A co bylo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!"

Vrtá zubař babičce zub a ta se ho v době, kdy si vyplachuje, ptá: "Pane doktore, jak to bude ještě dlouho trvat?" "Až se dostanu na nerv, babi." odpoví zubař. Babička na to: "No, tak to budete vrtat ještě dlouho, já mám totiž nervy v pr...li!"

Starému dědovi nakecají, že když bude jíst hodně chleba, že se mu ještě postaví. Děda přijde do obchodu a říká: "Prosím tři chleby!" Prodavačka na to: "To je pro Vás, dědo?" "Ano!" "Vždyť Vám ztvrdne!" "Tak je to pravda!? Dejte mi jich pět!!!"

Jednotka intenzivní péče: 1 babička.

V noci někdo zaklepe na dveře a starej děda se ptá: "Kdo tam?" "Tady Jean Claud Van Dame." "Tak jděte všichni čtyři do prdele."

Staršího, zkušeného doktora se ptá postarčí dáma: "Co mi poradíte proti vráskám na krku, pane doktore?" "Nejlepší bude pěkný rolák!"