Vtip: Přes velkou světelnou křižovatku...

Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"

Sedí dědeček a vnuk v parku, hodinu, dvě, tři, čtyři,... "Dědo, tady to smrdí zdechlinou... Dědo? Dědo!!!"

"Babi, v zelenině mají takhle silné okurky a takhle dlouhé." Na to hluchá babička: "Jenom, aby si tě holka taky vzal!"

Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"

Babička měla na dvoře dvě koťátka. Aby je od sebe odlišila, tak jednomu dala jméno Mourek a to druhý utopila.

Babička povídá: "Já na zlepšení trávení piju pivo, při nechutenství piju bílé víno, při nízkém tlaku červené víno, při vysokém koňak a když jsem nachlazená, tak si dám slivovici." "A babičko, kdy pijete vodu?" "Tak takovou chorobu jsem ještě neměla."

Šlo to šedesát let, proč by to nemělo jít zrovna dnes v noci?

Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory. "Nezapomeň! Dvě věci!" říká babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. "Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!"

Na jedné místní lince nastoupí babka do autobus. Autobus jede pomalu. Babka přistoupí k šoférovi a povídá: "Pane řidiči, jedete s náma jako s hnojem!" Řidič: "Co nastoupilo, to vezu."

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři. Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně. Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní. Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá. "Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény." Hostitel svěsil hlavu. "Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."

Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: "To je mi dědo tak najednou teplo u srdce." A dědeček na to: "No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!"