Vtip: Šlo to šedesát let, proč by to nemělo jít...

Šlo to šedesát let, proč by to nemělo jít zrovna dnes v noci?

98letá Babička leží na smrtelné posteli a chce svému 99letému smutnému manželovi, který sedí na posteli vedle ní, prozradit před smrtí svoje poslední tajemství. "Honzo, můj drahý, Běž do stodoly a pod třetím sloupem na levé straně na půdě nalezneš dvě krabice a přines je sem." Honza jde do stodoly a po pěti minutách se vrátí s dvěma krabicemi v rukou. V první najde tři vejce a v druhé 250,000 korun. Oči se mu zalesknou. "Pověz mi drahá, co znamenají tyto tři vejce?" "Víš, Honzo, byli jsme manželé 78 let a vždy, když jsem nedosáhla orgazmu, položila jsem do krabice vejce." Honza je velmi spokojený a hrdý, protože přes 78 let trvajícího manželství svou ženu neuspokojil jen třikrát a potom se zeptá: "A co znamená těch 250,000 korun?" "No, pokaždé, když bylo v krabici dvanáct vajec, šla jsem je prodat na trh..."

Starý pán je na vyšetření u doktora. Doktor se ho ptá: "Dědo, a co stolice, máte ji pravidelnou?" "Jo, pane doktore, pravidelnou, každý ráno v šest." "A kdy se probouzíte?" "Taky pravidelně, po každé v sedm."

Přijde starý pán do nevěstince a bordelmamá mu říká: "Ale dědo, copak vy tu děláte? Vždyť vy už to máte dávno za sebou." Děda se chytne dlaní za čelo a povídá: "Ach ta skleróza! A kolik jsem dlužen, milostivá?"

Udýchaný mladý pošťák přijde s důchodem k dědovi a říká: "Dědo, už mě nebaví chodit každý měsíc za vámi na samotu 18 km od vesnice." Děda na to: "Moc nereptej nebo si objednám denní tisk!"

Dva důchodci se procházejí v parku. Potkají pěknou mladou dívku a jeden povídá: "Teď bych si přál, aby mi bylo dvacet let." "Blázne, kvůli čtvrt hodině zábavy bys chtěl dalších čtyřicet let pracovat?"

Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"

"Babi, v zelenině mají takhle silné okurky a takhle dlouhé." Na to hluchá babička: "Jenom, aby si tě holka taky vzal!"

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři. Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně. Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní. Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá. "Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény." Hostitel svěsil hlavu. "Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."

Mladá dívčina si nabalí stařečka a těší se, že ho o svatební noci usouloží k smrti, aby po něm mohla dědit. Svlékne se, lehne si na postel a čeká, až manžel vyjde z koupelny. Ten vyleze, s prezervativem na svém 30 cm dlouhém údu, špunty v uších a kolíčkem na nose. Dívčina se ho vyděšeně ptá, co to má všechno znamenat, a stařík odpoví: - "Jsou dvě věci, které k smrti nesnáším. Ječící ženská a smrad ze spálené gumy!"

Starý děd leží na smrtelné posteli a tiše umírá. V tom se mu k nosu přiline vůně čerstvě nasmažených koblih z kuchyně. Sebere poslední síly, které ještě má, sleze z postele a plazí se do kuchyně. Už je vidí před sebou... celý talíř voňavých koblih... už natahuje ruku... už je blízko! Vtom se přižene bába, pleskne ho přes ruku a křičí: "Necháš to! Ty jsou na pohřeb!"