Vtip: Chlápek přišel k mému okýnku a říká:...

Chlápek přišel k mému okýnku a říká: "Hamburger a hranolky, prosím." "Hned to bude pane", odpověděl jsem slušně. "Budete to jíst tady, nebo to chcete zabalit sebou?" "Polib mi prdel, kreténe!", zařval a naštvaně si vzal jídlo. A pak mi někdo říkejte, že u mě v práci ve vězeňské kantýně není žádná legrace...

Kněz nabídl jeptišce, že ji sveze. Když se posadila v autě, přehodila nohu přes nohu, až se jí odhalilo stehno. Kněz jenom horko těžko nezpůsobil havárii. Když srovnal auto na silnici, položil jeptišce na stehno ruku. Jeptiška se ptá: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz dal ruku pryč. Ale když zařadil, znovu ji položil na původní místo. Jeptiška opakuje: „Otče, znáte Žalm 129?“ Kněz se omlouvá: „Odpusťte, sestro, tělo je slabé.“ Dojeli do kláštera. Jeptiška těžce vzdychne a vystoupí. Kněz se vrátil do kostela a vyhledal Žalm 129. Stálo tam: „Jdi dále a hledej, směřuj výš a nalezneš štěstí.“ Poučení: Znáte-li špatně svoji práci, mnohé možnosti rozvoje vám uniknou přímo před nosem.

Jde bůh po světě, nese pytel s debilama a zakopne. Řekne si: "No co sbírat už to nebudu, bude tady Brno."

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají: "Další jsi na řadě ty!" Oplácím jim to na pohřbech, říkám jim to samé!

Je to černé a klepe to na dveře. Co je to? Naše růžová budoucnost.

Ten trapný moment, když vám řeknou, že bez vás nemůžou žít a po rozchodu z nějakého důvodu nezemřou.

"Vidíš to," povídá žena svému nepříliš sexuálně úspěšnému muži, "a ty budeš předhazovat, že se nemohu trefit do vrat garáže."

Staré Čínské přísloví praví: Koho večer svrbí zadek, tomu ráno smrdí prst...

U psychologa: "Jaká byla nejšťastnější chvíle ve vašem životě?" "No, určitě ten den, co jsem namlátil chlapovi, kterého jsem našel v posteli s mojí ženou a pak jsem ještě zjistil, že to byl můj daňový kontrolor!"

Rodinka chytí zlatou rybku, a aby ji zas pustili splní jim tři přání: Synek: já chci ježečkáááá Tatínek: do piči s ježečkem! Maminka: ježeček z piči ven!

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: "Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím."Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: "Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku." Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: "Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl. "Sestra opáčila: "A kdyby jste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!