Nejlepší vtipy ze života

Pan Volekule si každý den zkracuje chůzi po schodech jízdou po zábradlí, což se nelíbí uklízečce. A tak mu namaže zábradlí máslem a zeptá se ho "Tak co, pane Volekule jak se vám dneska jelo?" A Volekule na to: "Jako po másle." Tak tam napatlá med a zeptá se ho: "Jak se vám dnes jelo?" A Volekule odvětí: "Jako po medu." Tak se uklízečka nasere jde do železářství a koupí hřebíky nalepí je na zábradlí a čeká. Po hodině čekání přijede pan Volekule a ona se ho zeptá jako tradičně: "Jak se vám dneska jelo" A Volekule odpoví: "Už mi můžete říkat vole, kule jsem nechal v 5. patře."

Jako každý rok se rozběhli zaměstnanci pražského magistrátu do ulic a ptali se spoluobčanů, jaký by si přáli na Staroměstském náměstí strom. Překvapila je zvláštní shoda mezi místními bezdomovci. Prakticky všichni by raději jedli.

Já: Zlato, někdy ti chci zavolat, a říct ti, jak moc mi chybíš. Ona: A proč mi teda nezavoláš? Já: Vždycky mě zastaví nějaký tajemný hlas. Ona: A co říká? Já: Váš kredit je příliš nízký...

Křičel jsem: "Je to kluk!!! To je neuvěřitelné – je to kluk!!!" Úplně mě to sebralo, stál jsem tam, slzy v očích… Honza, 31, turista na dovolené v Thajsku

V letadle letí Američan, Rus a Čech. Přijde k nim letuška a ptá se: "Zase vy tři?"

Víte, co má společného traktor a buzerant? Gumy od hoven.

Víte, jaký je rozdíl mezi životem a penisem? Život bývá tvrdší.

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Pan farář přijímá nového ministranta. Kouká na něj, a říká: "Odkaď si..." Chlapec říká:"Já jsem ze Žižkova..." A farář na něj přísně: "To nebyla otázka!"

Klaus svými výroky urazil všechny tvrdě pracující Řeky. Oba dva nyní požadují omluvu.