Vtip: Děda vzpomíná: Když jsem byl malej, dala mi...

Děda vzpomíná: "Když jsem byl malej, dala mi máma dvacku a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, mléko, balíček bonbónů, čokoládu, deset vajec, koblihu, litr piva a ještě mi zbylo na kolotoč. Tohle už bohužel není možný. Teď tam maj na každým rohu kamery."

Baví se Rus, Američan a Slovák, kdo má nejlepší chirurgy. Rus říká: "Jeden náš přední klavírista si na cirkulárce uřízl obě ruce, naši chirurgové mu je přišili zpátky a už zase koncertuje." Američan říká: "Haha, to nic není, to u nás vlak přejel jednomu běžci nohy, chirurgové mu je přišili zpět a na Olympiádě vyhrál zlatou medaili..." Slovák na to říká: "To nic není, to u nás našli na ulici pohozený kokot, naši chirurgové mu přišili ruce a nohy a teď dělá v Čechách premiéra."

Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: "To je mi dědo tak najednou teplo u srdce." A dědeček na to: "No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!"

Pokladní v knihkupectví: "Takže tři díly Matematiky pro pomalejší po sto padesáti korunách, dělá to dohromady přesně 550 Kč."

Mladý muž najde v parku na lavičce staříka jak smutně sedí a pláče. Zeptá se ho co se děje, a stařík odpoví: "Ale miluji 20 letou krasavici, ona mě miluje, v posteli je všechno v pořádku." Mladí se zeptá: "Tak v čem je problém." Děda: "Když, já zapoměl, kde bydlím...!"

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

"Michale, co jsi koupil babičce pod stromeček?" "Fotbalový míč." "Fotbalový míč? Vždyť babička nehraje fotbal." "Právě proto. Ona mi koupila knížky."

Otec: "Kam jdeš, synu?" Syn: "Na rande." Otec: "To je milé. Nezapomeň si nasadit... víš co..." Syn: "Co?" Otec: "Víš co..." Syn: "Prezervativ?" Otec: "Čepici, ty nadrženej idiote!"

Vezou takhle dědečka z operačního sálu na pokoj a v tom dědeček začne křičet, že nechce na čtrnácku, že tam se dávaj ty, co mají zemřít. Sestra mu říká: "Ale dědo, to není pravda, ty se dávají na šestnáctku, tady jsou jen lidi se slepákem nebo zlomeninama." Najednou přijde hlavní sestra a říká: "Bláhová, kam ho to vezete, ten patří na šestnáctku..."

‎"Ahoj. Jmenuji se Mirek a chtěl bych nechat zahrát písničku od Pavla Vítka - Mám rád vůni Tvý kůže. Bude to pro mou tchyni, která včera uhořela."

Vrtá zubař babičce zub a ta se ho v době, kdy si vyplachuje, ptá: "Pane doktore, jak to bude ještě dlouho trvat?" "Až se dostanu na nerv, babi." odpoví zubař. Babička na to: "No, tak to budete vrtat ještě dlouho, já mám totiž nervy v pr...li!"