Nejlepší vtipy o jídle

Mladá dáma v baru mává na barmana.Ten k ní přijde,ona ho něžně chytí za sako, hladí po vlasech a sladkým hlasem se ho ptá: "Ty jsi tady šéf?" Barman tajemně odpovídá: "Možná ano, možná ne." "A kde je šéf?" "Přijde zítra." Slečna mu smyslně zasune prst do úst a barman ho pomaličku, v rytmu hudby ocucává. "Tak mu řekni, že na dámských toaletách došel papír."

"Dnes si nevyděláme navíc ani korunu," šeptá do ouška majitel vinárny své ženě nad lahvemi vína. "A proč, miláčku?" "Neteče totiž voda..."

V restauraci si host stěžuje číšníkovi: "Pane vrchní! V mé polévce je utopená moucha!" "Aha...," zamyslí se číšník, "a co teď jako? Mám ji snad resuscitovat...?"

Po dobrém obědě si host objednal zmrzlinový pohár jako desert. Po chvíli ale volá číšníka a rozčiluje se: "Můžete mi vysvětlit, co dělají ty dvě mouchy na mé zmrzlině?" Číšník podejde blíž, podívá se a odpovídá: "No, buď souloží, anebo lyžují..."

"Pane vrchní! Na záchodě máte tolik much, že jsem se nemohl v klidu vysrat!" "No jo! Na záchod je třeba chodit přes poledne, to jsou všechny mouchy v kuchyni."

Já a přátelé v pizzerii: "My si dáme trojku!" Číšník: "To je skvělý. A jakou pizzu budete chtít?"

Dva Pražáci si sednou v Brně do hospody plný štamgastů. Po pěti minutách k nim jeden zamíří: "Že je tu lepší pivo než v Praze?" "Jo je." Za pár minut zas: "Že sou tu hezčí holky než v Praze?" "No jasně, jsou." Po pěti minutách zase příjde ke stolu, kde sedí Pražáci a povídá: "A stejně dostanete přes držku."

Námořník v restauraci: "A tohle je co?" Číšník: "Prosím polévka." Námořník: "Tisíc rohatých! Dvacet let se plavím v polévce a ani o tom nevím."

Kdyby Pohlreich s Babicou byli stavaři. Babica: Tak tě vítám u mě na stavbě. Je to taková jednoduchá stavba, která nedá moc práce a kterou si může postavit opravdu každej. Pohlreich: Máš tady pěknej bordel, ty vole. Hele, míchačka. Co ti to z toho teče za srajdu? Babica: Tak pozor, to je poctivej českej beton. To mám do základů. Pohlreich: Ahá, tak to jo, vole! A co do toho dáváš? Babica: No tak hlavně hodně vody, to je základ, špetku písku, štěrku a trochu toho cementu. A kdo třeba nemá doma moc cementu, tak si tam dá míň cementu a teď důležitý, kdo nemá žádnej cement, tak si tam dá nějakej jinej prášek, víc vody… no a pak co kdo doma najde, že jo. Pohlreich: Mně jebne. To vypadá hůř, než když klokan chytne střevní chřipku. To budu tuhej dřív já než tenhle beton! A tady tyhle ztvrdlý psí chcánky fakt slyší na jméno Písek, jo? Babica: Já stavím pro obyčejný lidi a ne pro snoby. Když nějakou ingredienci nemám, tak si tam dám jinou. Pohlreich: No jo, ty vole, ale pak se nediv, že když tenhle výstavní průjem naliješ do základů, tak se ti to pak drolí jak make-up vysloužilý pornohvězdy. Dyť to tady celý někomu přistane na palici, ty vole! Babica: Já jen ukazuju lidem, jak si můžou postavit jednoduchý baráky za málo peněz. Lidi v tom pak bydlej a sou spokojený. Pohlreich: Ty to fakt nevidíš? Dyť i tý míchačce se z toho tvýho poctivýho českýho betonu chce vrhnout! Babica: Úspěch se v Čechách prostě neodpouští. Pohlreich: Hele, zase ti to teče ven. Babica: No, to je supr, to je vončo. Ještě do tohodlenc nasypem takhlenc todlenc, aby se to trochu zahustilo. Pohlreich: A co to jako je, ty vole? Babica: Nevím, ale seženeš to všude.

Vymotají se dva transformeři z hospody a jeden povídá: Pojď, složíme se na taxík!