Vtip: Přijde chlapík do baru, kde obsluhuje...

Přijde chlapík do baru, kde obsluhuje číšník - robot. Číšník - robot mu načepuje skvělé pivo a ptá se ho, jaké má IQ. Chlapík říká: "150", a číšník si s ním začne povídat o globálním oteplování, kvantové fyzice, klimatických změnách, nanotechnologiích atd. Chlapík je celý užaslý, tak si poví, že robota vyzkouší. Odejde z baru, převlékne se a vrátí se zpět. Číšník - robot mu opět načepuje skvělé pivo a ptá se. "Jaké máš IQ?" Chlapík říká: "No, přibližně 100." Číšník chápavě pokývá hlavou a začne si s ním povídat o fotbale, hokeji, modelkách, dobrém jídle, ženských přednostech atd. Tak se chlapík rozhodne, že mu dá poslední test. Zase odejde, převlékne se, přijde zpět. Opět dostane perfektně natočené pivo a číšník - robot se ho opět ptá na IQ. Chlap říká: "Ehm. No, asi tak 50." No a robot se k němu nakloní a začne (skutečně velmi pomalu) povídat: "Tak co, příteli, zase budeme volit ČSSD, že???"

Zákazník na tržnici: "a není ta mrkev geneticky modifikovaná?" Trhovec: "a proč vás to zajímá?" Mrkev: "nó, proč vás to zajímá?"

Host nakukuje vrchnímu přes rameno na jeho účtovací lísteček a čte: Polívka 55, guláš 190, pivo 5O, když to půjde 40. - Pane vrchní, co to je to "když to půjde"? - Tak to nepůjde

Víte co patří do bramborového salátu? Lžíce. Abyste v noci při nájezdu neštrachali v příborníku.

Toasty jsou jako rodiče. Když jsou černý, nemáš co k jídlu.

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."

Vpadne chlap večer do hospody, dá si pivo, vychrupne ho jedním lokem a chce další. To se opakuje čtyřikrát. "Vy máte nějakou žízeň", povídá hospodský. "No, já venku jebu v autě nějakou buchtu a ona je hrozně vášnivá, já už úplně padám." "Sákra, to bych si taky dal", povídá hospodský. "Tak já to za vás tady vezmu, běžte, ona to ve tmě nepozná." Hospodský vpadne do auta a začne si to s buchtou rozdávat. V tom jde okolo policajt, posvítí do auta a řve: "Co to tu děláte?" Hospodskej povídá: "Ale, souložím tu s manželkou." "Promiňte, to jsem nevěděl", povídá policajt. Hospodskej na to: "Já taky ne, dokud jste nerozsvítil."

Vezl jsem rodiče na výlet a jeli jsme okolo McDonaldu. Otec říkal, že má chuť na Big Mac, máma chtěla Big Tastyho. Tak jim povídám, že doma je chleba, sýr a salám a jel jsem dál. Na tenhle okamžik jsem čekal 40 let!

Přijde borec do restaurace a objedná si šneky v ulitách. Vezme prvního, vysrkne ho. Vezme druhýho, vysrkne ho. U třetího srká a srká a nic. Tak koukne dovnitř tou škvírkou a tam stojí šnek celej nahej, zapřenej nohama i rukama o stěny ulity, má vystrčený péro a řve na něho: "Jooo!! Ty vole KUŘ! KUŘ!!"

Číšník pozoruje, jak host čistí příbor ubrusem a napomíná ho: "To nedělejte! Za prvé je příbor čistý. Za druhé, a teď jste ještě zašpinil ubrus!"

"Miláčku, někdo se k nám vloupal a nablil nám do hrnců!" "Já vařila, ty nevděčnej hajzle!"