Vtip: Šly děti po minovém poli a rozhazovaly...

Šly děti po minovém poli a rozhazovaly rukama... některé i 30 metrů!

Buzerant se sadistou hrajou karty, a že ten kdo vyhraje si muže s tím druhým dělat cokoliv. Vyhraje sadista, vezme buznu do kůlny, upne mu ptáka do svěráku, vedle přichystá pilku.. Buzerant povídá: "Ty mě ho chceš uříznout?" Sadista zamkne svěrák a odchází: "Ne, já jdu zapálit kůlnu, uřízneš si ho sám.."

Hlavní co mě utěšuje je," povídá čerstvá vdova Nováková," že manžel moc netrpěl." "Já vím, vždyť si vás vzal sotva před mšsícem.

Jede beznohý vozíčkář po Václaváku a volá na něj vekslák: "Pane, nekoupíte si boty?" No, vozejčkář je pěkně nasranej a zavolá na nedaleko stojícího policistu: "Viděl jste to? Ten chlap mne urazil!" "Tak proč jste ho nenakopal do prdele?" na to policajt. To ubozaka dorazi. Dojede domu a stěžuje si manželce. "Nic si z toho nedělej", povídá manželka, "uvařím ti kafe, to tě postaví na nohy."

Víte, jaký je oblíbený nápoj vozíčkářů? Točená kola.

"Jednou jsem byl tak zoufalý, že jsem chtěl skočit do vody," svěřuje se jeden druhému. "A co tě odradilo?" ptá se kamarád. "Ta výška a ta voda..."

Tatínek s maminkou večer souloží v ložnici. Zezadu, natvrdo, pelesti skřípají... V tom se ve dveřích objeví zděšený synek. Když to vidí, úlekem zakřičí a uteče pryč. "Doprdele," uleví si tatínek, oblékne si župan a vyrazí do synkova pokoje, aby mu vysvětlil, co právě viděl. V pokoji nikdo není, dveře otevřené, průvan... Hledá ho neúspěšně po celém patře, až ho napadne sejít do přízemí, tam co bydlí babička. Dveře od babiččiny ložnice jsou pootevřené, tak tatínek nakoukne dovnitř. Zděsí se. Pětiletý synek nakládá babičce natvrdo zezadu. Když si všimne, že se tatínek dívá, povídá: "Najednou to není taková prdel, když je to TVOJE máma, co?"

Říkala, že ji rozbrečí jedině cibule. Když jsem jí hodil na hlavu meloun, tak okamžitě změnila názor.

Příjde prvňáček ze školy, vstoupí do ložnice a vidí mámu, jak šuká s pštrosem. Chvíli to pozoruje a pak povídá: "Máma má Emu."

Kněz se zeptá odsouzence k smrti na elektrickém křesle: "Máš nějaké poslední přání synu?" Odsouzenec: "Mám otče. Můžete mě u toho prosím držet za ruku..."

Panu Vonáskovi není pomoci a umírá. Lékaři už vědí, že se rána nedožije a tak ho pošlou domů, ať si ještě trochu užije domova. Doma se pustí do manželských povinností a když chce už po čtvrté, říká manželka: "To se ti to šoustá, když nemusíš ráno vstávat."