Vtip: Hej dals koňovi? Jo, dal. A dals mu dost?...

"Hej dals koňovi?" "Jo, dal." "A dals mu dost?" "Jo, dal jsem mu dost." "Ale nemusels mu tolik dávat." Však já mu moc nedal." "Ale nemusels mu dávat nic." Vždyť jsem mu taky nic nedal." "Stejně asi chcípne." "Však taky chcípl."

Má to jednu ruku a vykulené oči. Co je to? . . . Neopatrný dělník!

Zvoní telefon na jednom velkém úředu. Zazvoní jednou, podruhé, potřetí, je neodbytný. Vezme ho nakonec uklízečka: "Tady nikdo není, tadz se pracuje."

Zákazník u kadeřníka: "Přál bych si ostříhat na Ivetu Bartošovou." Kadeřník: "A to je prosím jak?" Zákazník: "Jen tak lehce přejet mašinkou..."

Moje učitelka mi nechtěla věřit, že mám doma 36 mazlíčků. Tak jsem jí ukázal fotku akvárka. No ta se mohla posrat, jak jsem tam ty štěňata narval...

"Každou noc si připadám jako Titanic," postěžuje si kamarád kamarádovi na svou manželku, "vždy v posteli narazím na ledovec!"

Chlápek přijde při autonehodě o jednu ruku a díky tomu ztratí práci, manželku, byt. Tak si řekne, že už to nemá žádnou cenu a že to všechno skončí a zabije se. Už se připravuje na skok z okna, když dole na ulici uvidí člověka, který nemá ani jednu ruku a stejně si vesele poskakuje. Tak ho to natolik dojme, že ten člověk je na tom ještě hůř než on, že si tu sebevraždu rozmyslí. Sejde dolů k tomu bezrukýmu a povídá: "Sakra chlape, jak to děláš, že seš takovej mrzák a stejně si tu poskakuješ a máš radost ze života?" "Ty debile! Mě svědí prdel!"

Kastelán provází výpravu po hradě. Když přijdou do rytířského sálu, objeví se v protějších dveřích bílá ženská postava. Kastelán na ni ukáže a říká: "Protože každý hrad má svoji bílou paní či jiné strašidlo, představuji vám i já svoji manželku."

Když jsem dneska kopal jámu, narazil jsem na takovou truhličku. Otevřel jsem ji. Byla plná zlatých mincí. Nadšený jsem běžel do baráku, říct to své ženě. Pak jsem si najednou uvědomil, proč jsem kopal tu jámu.

"Manželka už tři čtvrtě roku sportuje, aby vvypadala mladší." - "A s jakým úspěchem?" - "No, teď už nevypadá jako třicetiletá žena, ale jako osmatřicetiletý chlap."

Malá holčička spí u prarodičů a ráno vstane celá uplakaná. Dědeček se jí zeptá, co se stalo. Holčička říká, že se jí zdál hrozný sen. "Ale to snad ne! A copak se ti zdálo?" ptá se děda. "No, zdálo se mi..." a rozpláče se, "že mě... šukal kozel." Děda si promne bradku a pronese: "Tak kozel, povídáš."