Vtip: Jsou dva talíře v restauraci a jeden povídá...
Vyber si z nejpopulárnějších kategorií vtipů.
Jsou dva talíře v restauraci a jeden povídá druhému:
"Oběd je na mně."
Podobné vtipy
Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém:
Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu?
No tak já bych jí řekl: "Počkej, musím se jít vyčurat."
No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy?
No, tak já bych řekl: "Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod."
Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy?
Řekl bych: "Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš."
Mladý pár přijde do restaurace.Po chvíli k nim přijde číšník a ptá se: "Dobrý večer, co si dáte?", a slečna odsekne: "Párky!""V pořádku, a co křen?""Křen si dá také párky !"
Host nakukuje vrchnímu přes rameno na jeho účtovací lísteček a čte: Polívka 55, guláš 190, pivo 5O, když to půjde 40.
- Pane vrchní, co to je to "když to půjde"?
- Tak to nepůjde
Přijde chlapík do baru, kde obsluhuje číšník - robot. Číšník - robot mu načepuje skvělé pivo a ptá se ho, jaké má IQ.
Chlapík říká: "150", a číšník si s ním začne povídat o globálním oteplování, kvantové fyzice, klimatických změnách, nanotechnologiích atd.
Chlapík je celý užaslý, tak si poví, že robota vyzkouší.
Odejde z baru, převlékne se a vrátí se zpět.
Číšník - robot mu opět načepuje skvělé pivo a ptá se. "Jaké máš IQ?"
Chlapík říká: "No, přibližně 100."
Číšník chápavě pokývá hlavou a začne si s ním povídat o fotbale, hokeji, modelkách, dobrém jídle, ženských přednostech atd.
Tak se chlapík rozhodne, že mu dá poslední test.
Zase odejde, převlékne se, přijde zpět.
Opět dostane perfektně natočené pivo a číšník - robot se ho opět ptá na IQ.
Chlap říká: "Ehm. No, asi tak 50."
No a robot se k němu nakloní a začne (skutečně velmi pomalu) povídat: "Tak co, příteli, zase budeme volit ČSSD, že???"
"Pane vrchní! Na záchodě máte tolik much, že jsem se nemohl v klidu vysrat!"
"No jo! Na záchod je třeba chodit přes poledne, to jsou všechny mouchy v kuchyni."
Kdyby Pohlreich s Babicou byli stavaři.
Babica: Tak tě vítám u mě na stavbě. Je to taková jednoduchá stavba, která nedá moc práce a kterou si může postavit opravdu každej.
Pohlreich: Máš tady pěknej bordel, ty vole. Hele, míchačka. Co ti to z toho teče za srajdu?
Babica: Tak pozor, to je poctivej českej beton. To mám do základů.
Pohlreich: Ahá, tak to jo, vole! A co do toho dáváš?
Babica: No tak hlavně hodně vody, to je základ, špetku písku, štěrku a trochu toho cementu. A kdo třeba nemá doma moc cementu, tak si tam dá míň cementu a teď důležitý, kdo nemá žádnej cement, tak si tam dá nějakej jinej prášek, víc vody… no a pak co kdo doma najde, že jo.
Pohlreich: Mně jebne. To vypadá hůř, než když klokan chytne střevní chřipku. To budu tuhej dřív já než tenhle beton! A tady tyhle ztvrdlý psí chcánky fakt slyší na jméno Písek, jo?
Babica: Já stavím pro obyčejný lidi a ne pro snoby. Když nějakou ingredienci nemám, tak si tam dám jinou.
Pohlreich: No jo, ty vole, ale pak se nediv, že když tenhle výstavní průjem naliješ do základů, tak se ti to pak drolí jak make-up vysloužilý pornohvězdy. Dyť to tady celý někomu přistane na palici, ty vole!
Babica: Já jen ukazuju lidem, jak si můžou postavit jednoduchý baráky za málo peněz. Lidi v tom pak bydlej a sou spokojený.
Pohlreich: Ty to fakt nevidíš? Dyť i tý míchačce se z toho tvýho poctivýho českýho betonu chce vrhnout!
Babica: Úspěch se v Čechách prostě neodpouští.
Pohlreich: Hele, zase ti to teče ven.
Babica: No, to je supr, to je vončo. Ještě do tohodlenc nasypem takhlenc todlenc, aby se to trochu zahustilo.
Pohlreich: A co to jako je, ty vole?
Babica: Nevím, ale seženeš to všude.
Ve škole se dětí učí hospodárně zacházet s penězi, a každý dostane na útratu 10 kč a má podat vysvětlení, jak s ní naložil.
Mařenka říká: "Já koupila za 10 kč broskvičku, snědla, pecku zasadila a vyroste mi stromeček plný broskviček."
"Výborně", raduje se paní učitelka.
Honzík říká: "Já koupil meruňku, snědl a také zasadil."
"Výborně, výborně." Opět se paní učitelka raduje.
V tom se přihlásí Pepíček a říká: "Já jsem si koupil jitrnici,
nejdříve se s ní sestra pohlavně ukojila,
potom jsme ji snědli k večeři,
v noci tatínek použil střívko jako prezervativ,
ráno jsme do ní nasrali a maminka jí došla vrátit do obchodu, že je zkažená
a tady Vám vracím tu desetikorunu"...
V restauraci si host stěžuje číšníkovi:
"Pane vrchní! V mé polévce je utopená moucha!"
"Aha...," zamyslí se číšník, "a co teď jako? Mám ji snad resuscitovat...?"
"Miláčku, někdo se k nám vloupal a nablil nám do hrnců!"
"Já vařila, ty nevděčnej hajzle!"
Co mají společného rozvoz pizzy a záchranka?
Určitě styl jízdy.
Nejspíš proto, že to co vezou, by v ideálním světě nemělo dorazit studené.