Vtip: Tak co, jak dopadlo tvoje seznámení...

Tak co, jak dopadlo tvoje seznámení naslepo? Ani se neptej, ta ženská přijela na rande v Mercedesu, rok výroby 1937. No to je fajn. Drahé a luxusní auto, dokonce to je rarita. Tak kde je problém? Víš, když ona je původní majitelkou toho auta.

Velitel si nechá nastoupit rotu a ptá se: "Vojáci, nyní mi všichni řeknete, jak se sexuálně uspokojujete, když zde na vojně nejsou žádné ženy!" Přistoupí k prvnímu a povídá: "Jméno a jak to děláte?" Voják: "Rotný Havlát, no já mrdám čutoru." Velitel si to zapíše do notesu, jde k dalšímu. "Rotný Bezouška, já taky mrdám čutoru..." Velitel si to opět poznamená a diví se, jak z ní potom mohou pít, ale jde dál. Předstoupí k dalšímu vojákovi, menšího vzrůstu a ptá se i jeho. "Vojín Čutora..."

Borec nemá prachy a tak se přihlásí na casting do gayporna. Na castingu za ním přijde produkční a povídá: "Vodkaď si.." a mladík na to: "Z Brna." "Říkám vodkaď si, za chvilku jdeš na scénu."

Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: "Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete." Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu." Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: "Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru."

Děvče hovoří otci: "Tati, jeden chlapec ve škole mi povídal něco, čemu jsem moc nerozuměla...Říkal, že mám pěkné čelní sklo, krásný kufr, super karosérii a moje nárazníky jsou bezchybné." Otec na to: "Pověz mu, že jsi ještě v záruce a když se opováží zvednout kapotu, aby zkontroloval hladinu oleje, tak mu urvu výfuk!"

Loni jsme měli k Vánocům borovičku. Letos bychom rádi jedli.

Otázka: Čo je to globalizácia? Odpoveď: Smrť lady Diany. Otázka: Na základe čoho ste tak usúdil? Odpoveď: Anglická princezna so svojím egyptským priateľom havarovala vo francúzskom tuneli, na nemeckom aute, v ktorom bručal holandský motor, ktorý šoféroval belgičan, čo slopal škótsku whisky, ktorého prenasledoval taliansky paparazzi na japonskej motorke. Následne sa ich snažil zachrániť americký doktor indickými liekmi. A toto všetko poslali tebe, Čechovi, kokotovi, ktorý si oblečený vo vietnamských šatách, čumíš do taiwanského monitoru a v ruke máš čínsku myš. A navyše si to čítaš v slovenčine.

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Byli dva bratři, jeden byl partyzán a druhý sloužil u SS. Skončila válka a oba bratři nastoupili jako soustružníci v ČKD. Za 10 let bratr partyzán stále stojí u svého soustruhu, bratr od SS je mistrem. Za dalších 10 let bratr partyzán stojí u soustruhu, bratr od SS je vedoucím provozu. Za dalších 10 let bratr partyzán stále u soustruhu, bratr od SS je ředitelem ČKD. Slaví se 40 výročí Slovenského národního povstání a bratr partyzán, který je stále soustružníkem v ČKD i bratr od SS, který je ministrem průmyslu jsou pozváni na slavnost k tomuto výročí. Sejdou se u skleničky a bratr partyzán se ptá: "Jak je možné, že já, s mou minulostí pořád stojím u toho blbého soustruhu, a ty s tvou minulostí jsi ministr?" Bratr od SS odpoví: "Víš, celej vtip je v kádrovejch materiálech. Já měl bratra partyzána, ale ty jsi měl bratra u SS."

Chlapík se jde po mnoha letech vyzpovídat. Rozhrne záclonku zpovědnice, vstoupí a usedne. Rozhlédne se a ke svému překvapení vidí plně zásobený bar se skleničkami z křišťálu, nejlepší vína, Budvar na čepu, cigáry a čokoládové bonbony plněné likérem. Na stěně visí fotografie prsatých dívek, které vypadají jakoby si omylem někde odložily oděv. Uslyší vstupujícího kněze a okamžitě se ozve: "Velebný pane, odpusťte, je to už dlouho co jsem byl naposled u zpovědi a musím připustit že zpovědnice je teď mnohem příjemnější místo než bývala". Kněz odpoví, "Vypadni, ty idiote. Jsi na mojí straně."

Lezou Schwarzenberg a Kalousek na skálu. Nahoře na té vysoké skále je hrad. V tom nejtěžším úseku se ale zaseknou. Schwarzenberg říká: "Kdyby tady byl Boriš, ten by nás zachránil." Kalousek na to: "Prosimtě, lez!" Ale Schwarzenberg po kuse zase řekne: "Kdyby tu tak byl ten Boriš, ten by nás zachránil, ten by nás nahoru vytáh!" A Kalousek na to: "A kdo je ten Boriš, prosim tě?" Schwarzenberg odpoví: "No, Mirku, ty neznáš českou hymnu? Tam se přece zpívá: Boriš umí po skalinách!"