Vtip: Manželka se ptá: Poslyš, co to je to in...

Manželka se ptá: "Poslyš, co to je to in flagranti?" No, doslovně to přeložit neumím," odpovídá manžel. "Ale dej si pozor, abys při té příležitosti nedostala do držky!"

"Miláčku, tak jak ti chutnal dnešní oběd?" "Musíš si pořád za každou cenu hledat důvod k hádce?!"

"Tak jsem slyšel, že jsi se oženil?" "No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách." "A co teď?" "Teď už mě to zase baví."

Jednoho dne šla paní Nováková do kostela poradit se s knězem: "Reverende, mám problém. Můj muž vždycky v průběhu vašich kázání usíná. Je to ostudné, a já nevím, co mám dělat." "Mám nápad. Sedněte si dopředu, abych na vás viděl. Vezměte si tenhle napínáček. Já seshora uvidím, když váš manžel usne, dám vám znamení a vy ho píchnete do nohy." V neděli na kázání samozřejmě pan Novák usnul. Kněz to zpozoroval a rozjel plán: "A komu vděčíme za nejvyšší oběť?" a pokynul paní Novákové. "Ježíši!" zařval pan Novák, když ho jeho žena bodla ostrým hrotem. "Ano, máte pravdu, pane Novák, Ježíš se za nás všechny obětoval." Pan Novák brzy znovu upadl do dřímoty. Kněz si zase všiml. "Kdo je naším zachráncem? Pro koho žijeme?" a kývl na paní Novákovou. "Proboha!" vyrazil pan Novák, když mu žena opět vrazila napínáček do nohy. "Ano, zase máte pravdu," pravil kněz s úsměvem. Pan Novák zase upadával do spánku, knězovo kázání nabíralo na tempu a stalo se, že jeden z jeho rozmáchlých pohybů rukama na kazatelně pochopila paní Nováková jako další signál. "A co řekla Eva Adamovi, když mu porodila devětadevadesátého syna?" řekl zrovna kněz. Paní Nováková bodla a manžel zařval: "Ještě jednou do mě tuhle prokletou věc zarazíš a já ti ji vyrvu a nacpu do prdele!"

Akvarista manželce: "Maruško, ten rybí salát byl skvělý. Kde jsi vzala tyhle čerstvé ryby?" "Hádej?"

Jaký je rozdíl mezi manželkou a slepicí? Slepice ti posere celý dvůr, manželka celý život.

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři. Udělalo na něj velký dojem, jak jeho přítel,kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně. Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní. Když manželka odešela z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá. "Myslím si že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény." Hostitel svěsil hlavu. "Musím ti říct pravdu," povídá, "její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety, a k smrti se bojím zeptat té nevrlé staré nabručené krávy, jak se jmenuje."

Baví se kolegyně po svátcích: "Co ti dal manžel pod stromeček?" "Norkový kožich." "A sedí?" "Jo, oni tam měli schovanou průmyslovou kameru!"

Manžel odjíždí na služebku a nechává doma s obavou svoji manželku. Klade jí na srdce: "Pamatuj,že máme papouška a že mi všechno co uvidí vykecá. Tak doufám,že se tady nebudeš válet s cizíma chlapama!" Manžel odjede a večer už je tam milenec. Manželka je smutná, že mají teď toho zmetka papouška, kterej všechno vykdáká.. Milenec to vyřešil,přehodil přes klec deku a říká: "Tak a teď miláčku nám už nic nebrání. Dneska to bude divoký, předvedu ti něco úžasnýho! Ženská celá žhavá se ptá co to jako bude: "Hele,ty si stoupneš zádama ke mě mezi futra, předkloníš se, já se rozeběhnu z kuchyně, udělám dvakrát přemet a vrazím ti ho tam zezadu!" A z klece se ozve: "Do prdele, to mi radši vyřízněte jazyk, ale to musím vidět!"

"Vám ukradli kreditní kartu? A proč jste to nenahlásil?" "Protože ten zloděj utrácí míň než manželka."

– Izáku, až se vezmeme, budu s tebou sdílet všechny tvé obavy a starosti… – Ale, Sára, já nemám žádné obavy ani starosti! – Vždyť říkám, až se vezmeme...