Vtip: Všimli jste si někdy, že písmena abecedy...

Všimli jste si někdy, že písmena abecedy středy, čtvrtku a pátku jsou v angličtině WTF?

Jeden státní úředník si postěžuje druhému: "Já nevím, co proti nám ti lidé pořád mají. Vždyť jsme nic neudělali!"

"Co děláš zejtra?" "No, prej mi má pošta doručit balík, tak budu od devíti do čtyř doma." "A pak?" "Pak si půjdu na poštu pro ten balík."

Když si představený kláštera vezme homeoffice, stane se z něj homeopat?

Blondýnka, brunetka a zrzka pracují spolu v jedné kanceláři pro šéfovou, která odchází domů vždycky velmi brzy. "Hej, holky", říká brunetka, "pojďme zítra taky brzo domů. Ona to nezjistí." Takže druhý den jdou všechny domů chvilku poté, co šéfová odejde. Brunetka pracuje na zahradě, zrzka si zajde do baru a blondýnka jde k sobě domů, kde uvidí svého manžela, jak souloží s její šéfovou! Potichu se vytratí z domu a vrátí se až v obvyklém čase. Druhý den brunetka říká: "To bylo fajn, měly bychom to někdy zopakovat." "V žádném případě," opáčí blondýnka, "šefová mě málem přistihla!"

Na pracáku ve Frýdku-Místku mě upoutalo volné místo - Gynekologický asistent. Tak jsem se zeptal zprostředkovatelky, v čem ta práce spočívá. Ta vytáhla složku a říká: "No, to přijmete příslušnou pacientku a připravíte ji na vyšetření. Svléknete jí spodní prádlo, uložíte ji na vyšetřovací křeslo, namydlíte rozkrok, oholíte a pak jí vetřete olej na pohlavní orgán. Plat je 34.000 korun měsíčně. Jestli máte zájem, musíte do Havířova, je to asi 15 km". Tak jsem se podivil: "Jo tak ta práce je v Havířově ?" Zprostředkovatelka: "Ne, ne, práce je tady ve Frýdku-Místku, ale v Havířově momentálně končí fronta zájemců".

Dobrý den, pane Mydláři, odkudpak jdete? Ale z konkurzu na hlavního pražského kata. A co musím splňovat, abych se mohl přihlásit? No, musíte mít vystudované Vysoké mučení technické, musíte ovládat palečnici s všemi deseti, uživatelsky MS Mord, aktivní znalost jazyků a řidičský průkaz na pohřebák výhodou. Tak děkuji, to není nic pro mě, já mám jen mučební obor s maturitou.

Ještě za komančů sedí v hospodě dva chlápci a povídají si. "Představ si, že manželka chce, abych jí koupil šicí stroj a já nemám žádné prachy." "Ale vždyť ty děláš v továrně na šicí stroje, ne?" "No jo, ale přece ho neotočím." "Když to budeš brát po částech, tak si toho nevšimnou. A pak si to doma složíš." "Dobrej nápad, díkes." Asi po měsíci se opět setkají v hospodě. "Tak co? Už sis složil ten stroj?" "Člověče, mám všechny součástky, které se u nás používají. Skládám a skládám, ale furt mi z toho vychází samopal."

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: "Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím."Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: "Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku." Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: "Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl. "Sestra opáčila: "A kdyby jste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!

Máme v ložnici stropní svítidlo napojené na tři vypínače. Jeden je u dveří, druhý na mé straně vedle postele a třetí na straně partnerově. Vzhledem k tomu, že se nejedná o schodišťový vypínač, ale prý křížový, tak se děje to, že když je můj vypínač v poloze vypnuto, partner má smůlu a jeho vypínač v tu chvíli nekomunikuje s nikým a ničím a prostě nerozsvítí ani nezhasne. Stojíme takhle za krásného počasí u místního podniku, venku mraky lidí se skleničkami, do toho přijde známý elektrikář a já říkám partnerovi: "Jééé, zlato, tady Aleš by nám mohl vyřešit ten problém v ložnici!" A bylo...