Vtip: Sekretářka vstoupí k řediteli: Zdá se, že...

Sekretářka vstoupí k řediteli: "Zdá se, že máte telefon." "Jak to - zdá se?" "Zvedla jsem sluchátko a v něm se ozvalo - To jsi ty, ty starý kreténe?"

Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: "Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím."Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: "Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku." Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: "Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl. "Sestra opáčila: "A kdyby jste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!

Blondýnka, brunetka a zrzka pracují spolu v jedné kanceláři pro šéfovou, která odchází domů vždycky velmi brzy. "Hej, holky", říká brunetka, "pojďme zítra taky brzo domů. Ona to nezjistí." Takže druhý den jdou všechny domů chvilku poté, co šéfová odejde. Brunetka pracuje na zahradě, zrzka si zajde do baru a blondýnka jde k sobě domů, kde uvidí svého manžela, jak souloží s její šéfovou! Potichu se vytratí z domu a vrátí se až v obvyklém čase. Druhý den brunetka říká: "To bylo fajn, měly bychom to někdy zopakovat." "V žádném případě," opáčí blondýnka, "šefová mě málem přistihla!"

Máme v ložnici stropní svítidlo napojené na tři vypínače. Jeden je u dveří, druhý na mé straně vedle postele a třetí na straně partnerově. Vzhledem k tomu, že se nejedná o schodišťový vypínač, ale prý křížový, tak se děje to, že když je můj vypínač v poloze vypnuto, partner má smůlu a jeho vypínač v tu chvíli nekomunikuje s nikým a ničím a prostě nerozsvítí ani nezhasne. Stojíme takhle za krásného počasí u místního podniku, venku mraky lidí se skleničkami, do toho přijde známý elektrikář a já říkám partnerovi: "Jééé, zlato, tady Aleš by nám mohl vyřešit ten problém v ložnici!" A bylo...

Chlubí se jeden vedoucí: "A tohle je, pánové, náš nejvyvinutější stroj, který nahradí pět pracovních sil. O jeho údržbu se stará šest specialistů."

V podniku probíhá finanční kontrola. Sekretářka se úslužně ptá: "Pane řediteli, mám vám připravit kufřík s úplatky nebo rovnou pyžamo a zubní kartáček?"

Šéf si zavolá zaměstnance a ptá se: Kdo včera z vás chlastal? Nikdo se neozývá. Ptám se naposled: Kdo z vás včera chlastal! Ozve se jeden: Já! Tak běž se domů vyspat a ostatní do práce!

Dobrý den, pane Mydláři, odkudpak jdete? Ale z konkurzu na hlavního pražského kata. A co musím splňovat, abych se mohl přihlásit? No, musíte mít vystudované Vysoké mučení technické, musíte ovládat palečnici s všemi deseti, uživatelsky MS Mord, aktivní znalost jazyků a řidičský průkaz na pohřebák výhodou. Tak děkuji, to není nic pro mě, já mám jen mučební obor s maturitou.

Čtyři přátelé, inženýr, chemik, účetní a státní úředník, se rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci. Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: "Šroubku, ukaž co umíš!" A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou. Tu účetní zavolal na svou kočku: "Fakturko, předveď se!" Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek. Sušenky rozdělila do sloupečků, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek. Opět všichni uznale pokývali hlavou. Pak zavolal chemik: "Trichloretyléne, do toho!" A Trichloretylén odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka. I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka. Ten jen zavolal: "Rauchpauzo, začni!" A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že ji od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domů.

Chlápek se uchází o práci na místním úřadě. "Máte na něco alergii?", ptá se úředník na pohovoru. "Ano pane, na kofein. Nemohu pít kávu." "To by neměl být problém. Dále mě zaujalo, že jste byl v armádě." "Přesně tak. 4 roky a z toho roční služba v Afgánistánu." "To vám pomůže v platebních tabulkách. Máte nějaké postižení?" "Bohužel ano. Díky střepině z bomby jsem přišel o obě varlata." "To mě mrzí, ale díky tomu vám můžeme přidat na základě dotací. No výborně - pokud byste měl zájem, tak pracovní doba je 8-16 a bylo by super, kdybyste mohl zítra přijít na desátou. A stejně tak i další dny." "Omlouvám se, ale ... pokud je pracovní doba od 8, proč mám chodit v 10?" "Tohle je státní sektor pane. První dvě hodiny se tu škrábeme na koulích a pijeme kafe."

Strýc říká dětem: "Děti, kdo chce jet na pole okopávat květáky?" Zvednou se jen dvě ruce. "Jen dva? Takže ostatní jdou pěšky!"