Vtip: Kohn: Mám pro ně báječnej kšeft. Vagón...

Kohn: "Mám pro ně báječnej kšeft. Vagón svíček za pakatel." Roubíček: "Přiznaj se, Kohn, v čem je zakopanej pes?" Kohn: "Ty svíčky nemaj knot." Roubíček: "A proč bych měl kupovat takovej póvl, svíčky bez knotu?" Kohn: "No moment, Roubíček, chtěj svítit nebo prodávat?"

Největší kouzlo Vánoc pro mě spočívá v tom, že křesťané věří, že k nim domů přijde žid a dá jim něco zadarmo.

Potká Kohn Roubíčka: "Tak co, Kohn, jak jde židot?" Kohn: "Ale ghetto, ghetto".

Kohn a Roubíček jsou spolužáci, ale zatímco Kohn je premiant, Roubíček prolézá s odřenýma ušima. Když dostudují, oba se stanou obchodníky. Ale zatímco Kohn se taktak drží nad vodou, k Roubíčkovi se snad peníze hrnou samy. Nakonec ještě vyhraje velký obnos v loterii. Kohnovi to nedá a jde se zeptat, jak to Roubíček dělá. Roubíček se zatváří tajuplně a povídá: "Já jsem měl vidění. Nebe otevřené, osm andělů v sedmi řadách. Tak jsem ráno hned šel a vsadil 63." Zmatený Kohn namítl: "Ale 7x8 je 56!" "No, když myslíš..."

"Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu dělám jen za 18.000 Kč měsíčně! "Kohn se pousměje a začne: "Podívej, je pravda, že vyděláváš 18.000 Kč měsíčně, což je ale 216.000 Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jen 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 108.000 Kč měsíčně." "Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat......"

"Shalom!" pozdravil vlk. "Uffff..." oddechla si prasátka.

Když odešli do důchodu, rozhodli se Mojše se Sárou vypravit do Izraele a procestovat Zemi otců křížem krážem. Jednou, cestou po izraelském venkově, se zastavili malé restauraci na jídlo. Po obědě pokračovali za dalším turistickým cílem. Po půl hodině si Sára uvědomila, že zapomněla v restauraci na stole brýle, když si vybírala z jídelního lístku. Mojše neochotně otočil auto zpět a celou cestu jí vyčítal brýle, zapomnětlivost a spoustu dalších věcí. Sáře připadala cesta zpátky nekonečná, ale zatnula zuby. Nakonec se vrátili k restauraci, kde před tím obědvali. Sára vystoupila z vozu a vydala se pro brýle. Mojše stočil okýnko zavolal za ní: "Když už tam jdeš, vezmi mi klobouk a kreditku!"

"Roubíček, natočej mi jedno pivo!" "Tady ho maj, Kohn, a tady maj účtenku EET." "Co to má bejt, EET, Roubíček?" "To neznaj, Kohn? To je teď novej zákon." "Roubíček, a co je nám dvěma do Novýho zákona?!"

Co dělá židovská holčička na houpačce? Provokuje německého odstřelovače.

– Izáku, až se vezmeme, budu s tebou sdílet všechny tvé obavy a starosti… – Ale, Sára, já nemám žádné obavy ani starosti! – Vždyť říkám, až se vezmeme...

Svatební noc. Šlomo: "Jsem tvůj první?" Rifka: "Neřekla bych. To bych si tě pamatovala."