Vtip: Potká Roubíček Kohna v koncentračním...

Potká Roubíček Kohna v koncentračním táboře. "Podívaji se, Kohn, to tu pořád budeme chodit v těch roztrhanejch hadrech?" "Nejspíš jo, Roubíček." "A spát budem v těch neizolovaných rozpadlých barácích?" "Vypadá to tak." "A jíst budeme tu hnusnou vodovou polévku, Kohn?" "Netuším, ale nejspíš jo." "Teda podívaj se, Kohn, já nechci rýpat, ale proč to ti Němci staví, když na to nemaj?"

Co dělá židovská holčička na houpačce? Provokuje německého odstřelovače.

Potká Kohn Roubíčka: "Tak co, Kohn, jak jde židot?" Kohn: "Ale ghetto, ghetto".

V košer restauraci přijde číšník ke stolu a ptá se: "Dámy, je něco v pořádku?"

– Izáku, až se vezmeme, budu s tebou sdílet všechny tvé obavy a starosti… – Ale, Sára, já nemám žádné obavy ani starosti! – Vždyť říkám, až se vezmeme...

Sedí takhle vedle sebe v letadle dva muslimové a žid, který si pro větší pohodlí sundá boty. První muslim se za letu postaví, že si dojde pro džus. V uličce však sedí Žid, tak se mu nabídne, že mu pro džus skočí. Muslim s potěšením přijme. Mezitím však vezme jednu botu Žida a flusne mu do ní. Za chvíli je zpátky Žid s džusem. Muslim mu slušně poděkuje a cesta ubíhá dál. Za pár minut dostaně žizeň i druhý muslim. O tomu se žid nabídne a přinese mu džus. I druhý muslim však provede svému židovskému dobrodinci menší zlomyslnost a flusne mu do boty. Žid mu předá skleničku s džusem, posadí se a obuje si boty. Okamžitě ví, co se stalo a začne bědovat. "Copak tohle bylo nutné? Proč my spolu musíme mít neustálé konflikty? Kdy tohle skončí? Flusání do bot, chcaní do pití…ach jo…takhle přece nemůžeme pokračovat…

Přivezou malého židovského kluka do koncentráku. Jeden ze Skopčáků se chvíli dívá na jeho žlutou hvězdu a povídá: "Hvězda, ty jsi Židáček." Klučina na to: "Ne, ty debile, já jsem tady nový šerif!"

Kohn: "Mám pro ně báječnej kšeft. Vagón svíček za pakatel." Roubíček: "Přiznaj se, Kohn, v čem je zakopanej pes?" Kohn: "Ty svíčky nemaj knot." Roubíček: "A proč bych měl kupovat takovej póvl, svíčky bez knotu?" Kohn: "No moment, Roubíček, chtěj svítit nebo prodávat?"

Největší kouzlo Vánoc pro mě spočívá v tom, že křesťané věří, že k nim domů přijde žid a dá jim něco zadarmo.

Přijde starej Žid za papežem Františkem, že by rád audienci. Papež ho přijme, přestože má velice nabitý program, a má tedy velice málo času. "Svatej otče, vědí, já jsem měl otce, a ten byl restauratér. Nu, a jeho otec byl taky restauratér. A otec jeho otce.." "Abrahame, mohl bys to prosím zkrátit? Nemam moc času, víš?" "No vydržej, je to důležitý. Otec jeho otce byl rovněž restauratér, a jeho otec byl taky..." "Abrahame, opravdu nemám tolik času, šlo by to prosím ještě trošku zkrátit?" "No, v zásadě jde o to, že ta poslední večeře ještě není zaplacena".

Muž leží na smrtelné posteli, už si v duchu odpočítává zbývající čas, když tu ucítí lákavou vůni čerstvých koblih. Sesbírá poslední síly, doplazí se do kuchyně a natahuje ruku po koblize.V tom přiběhne manželka a plácne ho přes ruce a kříčí: "Necháš to?! To je na pohřeb!"