Vtip: Stánek s občerstvením. Fronta. Velmi pomalá...

Stánek s občerstvením. Fronta. Velmi pomalá obsluha. Povídám pánovi před sebou "To je hrozné nemehlo, ta holka" "Vím," odpoví pán, "to je moje dcera."

"Když dnes chcete sehnat něco laciného, tak to stojí strašně moc peněz."

Dva kamarádi prošli kolem bezdomovce, který dřepěl na kraji chodníku a žebral. "Víš, že je němej?" konstatuje Petr, když jim pobuda zmizí z očí. "Jak to víš?" "Říkal mi to."

Soudce k obžalovanému: "Chcete uvést nějaké polehčující okolnosti?" "Ano, chtěl bych říct, že už jsem byl třikrát trestaný a vůbec to nepomohlo!"

V supermarketu v oddělení zeleniny říká zákazník prodavači: "Prosím, já bych chtěl půl hlávky salátu." "Promiňte, ale tady prodáváme jen celé hlávky," odmítá prodavač. "Víte co, zeptejte se svého vedoucího, jestli by to nebylo nějak možné." Prodavač jde teda za šéfem a informuje ho: "Nějaký kretén tam chce koupit jenom půl hlávky salátu..." v tom si uvědomí, že nespokojný zákazník stojí za ním a tak dodá: "a tento pán má zájem o druhou polovinu." Šéf souhlasí s prodejem půl hlávky salátu a když spokojený zákazník odejde, říká prodavačovi: "Jste pohotový. Líbilo se mi jak jste z toho vybruslil. Odkud jste, chlapče?" "Já jsem z Ostravy," odpověděl mladík. "A proč jste odešel z Ostravy?" "To víte, tam jsou jenom samý horníci a kurvy. Jinak nic." "Aha... Moje žena taky pochází z Ostravy..." "Fakt? A na který šachtě fárala?"

Nedivím se, že Armstrong dopoval. Je totiž nadlidský výkon být první na Měsíci, stát se jazzovou legendou a ještě k tomu 7x v řadě vyhrát Tour de France.

Staré Čínské přísloví praví: Koho večer svrbí zadek, tomu ráno smrdí prst...

Jasnovidka říká: "Váš muž vás podvádí." A žena na to: "A nemáte ty karty obráceně?"

"Paní prodavačko, prosím vás, tohle kuře má jenom jednu nohu!" "No a co, máte ho k jídlu nebo na dostihy?!"

Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají: "Další jsi na řadě ty!" Oplácím jim to na pohřbech, říkám jim to samé!