Nejlepší vtipy o škole

Následující otázka byla prý položena v zimním zkouškovém období při zkoušce z chemie na jedné univerzitě: "Je peklo exotermické (vydává teplo), nebo endotermické (pohlcuje teplo)? Svou odpověď podložte důkazem." Většina studentů sestavila důkaz svých domněnek s pomocí Boylova zákona nebo nějaké jeho obměny (při rozpínání se plyn ochlazuje, při stlačování se zahřívá). Jeden student však uvedl následující důkaz: Za prvé, potřebujeme vědět, jak se hmota pekla mění v průběhu času. Proto potřebujeme znát rychlost, kterou do pekla duše vstupují, a rychlost, kterou z pekla duše vystupují. Myslím, že můžeme s jistotou předpokládat, že jakmile se duše dostane do pekla, už z něj neodchází. Z toho vyplývá, že nevystupují žádné duše. Pokud se týká počtu duší, které vstupují do pekla, musíme se podívat na různá náboženství, která na světě dnes existují. Některá z těchto náboženství tvrdí, že pokud nejste členem jejich církve, přijdete do pekla. Protože je více než jedno takové náboženství a protože lidé nevyznávají více než jedno náboženství, můžeme odvodit, že všichni lidé a všechny duše přijdou do pekla. Při současné porodnosti a úmrtnosti můžeme očekávat, že počet duší přicházejících do pekla vzrůstá podle exponenciální křivky. Nyní se podívejme na rychlost změny objemu pekla, protože Boylův zákon stanoví, že pokud mají teplota a tlak v pekle zůstat konstantní, objem pekla musí při přírůstku duší vzrůstat. To dává dvě možnosti: Jestliže se peklo rozpíná rychlostí menší, než je rychlost, kterou sem vstupují duše, potom bude teplota a tlak v pekle vzrůstat přes všechny meze. Samozřejmě, jestliže se peklo rozpíná rychlostí větší, než je rychlost přírůstku duší, potom bude teplota a tlak v pekle klesat, dokud peklo nezmrzne. Takže která možnost je pravdivá? Jestliže přijmeme postulát, který mi během mého prvního ročníku na univerzitě sdělila slečna Denisa Šípová: "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím", a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Denča včera v noci křičela "Ach, můj Bože!" Jediný tento student dostal ze zkoušky jedničku.

Učitelka se sklání nad třídní knihou. Učitelka: "Tak koho si dneska vyvoláme?" Žák: "Třeba Satana!"

Studenti dostali za úkol napsat slohové cvičení na téma: "Lež má krátké nohy." Jeden ze studentů byl hotov za pět minut. Učitelka byla proto velmi zvědavá, co za takovou chvíli stačil napsat a tak čte: "V sobotu odpoledne jsem se vydal s kamarádem Karlem do lesa. Bylo krásně, slunce svítilo a tak jsme si lehli do mechu. Za chvíli se objevila na kraji lesa dívčí postava. Chtěl jsem se zvednout a podívat se na ní, ale kamarád řekl: Lež, ta má krátké nohy!"

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."

Učitel: "Tak děti, tato místnost má 15 m2 a sluníčko sem svítí pod úhlem 60 stupňů. Kolik je mi let?" Udivené děti otevřou pusu dokořán a nevědí, jen Pepíček - "48 let." Učitel: "Výborně, jak jsi na to přišel?" "Já mám doma bratrance, tomu je 24 a táta říká, že je napůl debil."

Pan učitel píše na tabuli vzorec HO2 a ptá se podřimujícího Petra co je to za vzorec? -Petr koktá:,,Pane učiteli mám to na jazyku". -Tak to honem vyplivni ,protože to je kyselina.

Dcera má v žákovské knížce poznámku: "Je drzá a hubatá!" Druhý den čte paní učitelka odpověď: "To má po své matce. Zmlátil jsem je obě. Otec."

Na základní škole přijde takhle učitelka do první třídy a ptá se: "Tak, děti, už jste nějakou tu hodinu matematiky měly, tak mi povězte, kolikpak je 2 + 1." Ticho, nikdo se nehlásí. "Ale děti, nedělejte mi ostudu." Jedna holčička se teda přihlásí a povídá: "No, já teda nevím, kolik to je, ale určitě vím, že je to to samé jako 1 + 2, protože sčítání je operace komutativní na tělese reálných čísel."

Učitelka ve škole se ptá dětí: "Moji milí, čím chcete být, až vyrostete?" Karlík se přihlásí a říká: "Já bych chtěl být tulák. " Učitelka je překvapená. "Proč Karlíku?" "Protože bych nemusel pracovat, neplatil daně, dostával bych drobné od lidí a bydlel bych v altánku v parku či pod mostem." Uplynulo dvacet let. Karlík v nejvyšším patře svého mrakodrapu v Dubaji se dívá na marinu, kde parkuje jeho velká jachta a říká: "Kde jsem sakra udělal chybu..."

Koza mečí, ovce bečí, kráva (b)učí čmelák bzučí.