Vtip: Dcera má v žákovské knížce poznámku: Je...

Dcera má v žákovské knížce poznámku: "Je drzá a hubatá!" Druhý den čte paní učitelka odpověď: "To má po své matce. Zmlátil jsem je obě. Otec."

"Vstávej synku, musíš do školy!" "Maminko, já tam nechci, oni mě tam vůbec neberou, smějí se mi... Opravdu tam musím jít?" "Musíš, musíš, vždyť jseš učitel."

"Pane učiteli, jaký je váš názor na studentky, které si malují oči?" Ale vcelku kladný. Ty děvuchy vůbec nebrečí, když dostanou špatnou známku."

Záchody na vysoké škole, po zápočtech. Z jedné kabinky: "Tak co? Dostal jsi zápočet?" Z druhé kabinky: "Nedostal, ten debil pitomej mi ho nedal." A z třetí kabinky: "A ani příště ti ho nedám!"

Studenti mají napsat pět her od Shakespeara. Dívka v první lavici napíše:"5 cm, 10 cm, 15 cm, 20 cm a 25 cm."Učitel se ptá, co to má znamenat. Dívka vysvětluje: "5 cm - Mnoho povyku pro nic. 10 cm - Veselé paničky Windsorské. 15 cm - Romeo a Julie. 20 cm - Zkrocení zlé ženy. 25 cm - Sen noci svatojánské." Učitel se usměje a povídá: .."Co by to bylo 30 cm?" "To není od Shakespeara ale od Nerudy - Kam s ním!"

"Mami, mami, mám dobrou a špatnou zprávu, jakou chceš slyšet první?" ptá se Pepíček maminky. "Tak tu dobrou." "Dostal jsem jedničku z diktátu!" "To je hezké, Pepíčku a jaká je ta špatná?" "Že to není pravda!"

Učitelka se ptá: "Jestlipak víte, děti, jak se říká tomu, kdo by chtěl a nemůže?" "Impotent." "Správně, děti. A jestlipak víte, jak se říká tomu, kdo může a nechce?" "Nevíme." "Tak já vám to tedy povím, děti. HAJZL JE TO, HNUSNEJ SOBECKEJ HAJZL!"

Učitelka se sklání nad třídní knihou. Učitelka: "Tak koho si dneska vyvoláme?" Žák: "Třeba Satana!"

Následující otázka byla prý položena v zimním zkouškovém období při zkoušce z chemie na jedné univerzitě: "Je peklo exotermické (vydává teplo), nebo endotermické (pohlcuje teplo)? Svou odpověď podložte důkazem." Většina studentů sestavila důkaz svých domněnek s pomocí Boylova zákona nebo nějaké jeho obměny (při rozpínání se plyn ochlazuje, při stlačování se zahřívá). Jeden student však uvedl následující důkaz: Za prvé, potřebujeme vědět, jak se hmota pekla mění v průběhu času. Proto potřebujeme znát rychlost, kterou do pekla duše vstupují, a rychlost, kterou z pekla duše vystupují. Myslím, že můžeme s jistotou předpokládat, že jakmile se duše dostane do pekla, už z něj neodchází. Z toho vyplývá, že nevystupují žádné duše. Pokud se týká počtu duší, které vstupují do pekla, musíme se podívat na různá náboženství, která na světě dnes existují. Některá z těchto náboženství tvrdí, že pokud nejste členem jejich církve, přijdete do pekla. Protože je více než jedno takové náboženství a protože lidé nevyznávají více než jedno náboženství, můžeme odvodit, že všichni lidé a všechny duše přijdou do pekla. Při současné porodnosti a úmrtnosti můžeme očekávat, že počet duší přicházejících do pekla vzrůstá podle exponenciální křivky. Nyní se podívejme na rychlost změny objemu pekla, protože Boylův zákon stanoví, že pokud mají teplota a tlak v pekle zůstat konstantní, objem pekla musí při přírůstku duší vzrůstat. To dává dvě možnosti: Jestliže se peklo rozpíná rychlostí menší, než je rychlost, kterou sem vstupují duše, potom bude teplota a tlak v pekle vzrůstat přes všechny meze. Samozřejmě, jestliže se peklo rozpíná rychlostí větší, než je rychlost přírůstku duší, potom bude teplota a tlak v pekle klesat, dokud peklo nezmrzne. Takže která možnost je pravdivá? Jestliže přijmeme postulát, který mi během mého prvního ročníku na univerzitě sdělila slečna Denisa Šípová: "Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím", a se zřetelem k tomu, že se se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Denča včera v noci křičela "Ach, můj Bože!" Jediný tento student dostal ze zkoušky jedničku.

Nováku, na vaší lavici je 7 much. Když zabijete jednu, kolik jich tam zbude? Jedna, ta mrtvá. Ostatní uletí.

Učitelka se ve škole ptá dětí, jak si doma žijí. Mařenka povídá: "Moje máma je prostitutka a my máme doma peněz, že si můžeme dovolit téměř všechno!" "To je nic!" přidá se Milan, "můj táta je u dopravní policie a ten má tolik peněz, že když mu šlohnu tisícovku z peněženky, tak si toho vůbec nevšimne!" Učitel se ptá dál: "A co ty, Pepíčku?" A Pepíček odpovídá: "Paní učitelko, můj otec je řidič kamionu. A nebýt těch šlapek a policajtů, tak i my bychom měli doma nějaké peníze..."