Nejlepší vtipy o dětech

Honzík přijde za maminkou, že by chtěl koupit kolo. Matka mu ale říká, že nemá peníze, ale že mu splní jakékoliv jiné přání. Synek se toho ale chytne a přeje si, aby si zahráli na maminku a tatínka. Matce nezbývá, než splnit jeho přání. Po dohodě si musí lehnout do ložnice jen v noční košili. S úzkostí čeká v posteli, co se bude dít. Najednou se rozletí dveře a v nich synátor, v otcově kvádru a poroučí: "Vstávej stará, jdeme klukovi koupit to kolo!"

Paní učitelka: "Děti, co nám dává ovce?" "Vlnu!" "A co nám dává slepička?" "Vajíčka!" "A co nám dává kráva?" Pepíček potichu: "Domácí úkoly!"

Čůrá na chodníku pětiletý kluk. Přijde k němu policajt: „To se tady nesmí. Okamžitě přestaň nebo ti toho tvýho camfrdlíka uříznu.“ Kluk jde dál a za chvíli vidí nad kanálem na bobku holčičku: „Hele, to se nesmí,“ křičí na ni, zvedne jí sukýnku, ale pak mávne rukou: „Čůrej dál. U tebe už ten polda byl, viď?“

Potká babička malého chlapečka, který mluví strašně sprostě, a říká mu: "Chlapečku, ty jsi tak sprostý, až mi z toho běhá mráz po zádech!" Chlapeček jí klidně odpoví: "Ty vole bábo, kdybys slyšela, jak mluví můj fotr tak vole zmrzneš!"

Nepřijde vám přehnané, že váš vyhodí z práce jen kvůli tomu, že vám něco malého upadlo na zem?! Martina, porodní sestra.

Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku. "Proč to děláš?" ptá se jí. "Abych byla krásná!" odpoví maminka. Za chvíli si masku sundává a dcerka se ptá: "Vzdáváš to?"

Maminka vedoucí za ruku svého malého syna s necronomiconským tričkem a openťákovanou kšiltovkou vejde do mléčného bufetu. Pro sebe si objedná croissant a kávu. Pak se zeptá synátora: "Co si dáš ke snídani, zlato?" Syn záhrobním hlasem odpoví: "Budu požírat nezrozené!" Prodavačka se bezradně podívá na matku a ta rozpačitě vyhrkne: "Dá si ke snídani vejce!"

"Mami, víš kolik zubní pasty je v jedné tubě?" "Nevím." "Já už to vím: od gauče až k televizi."

"Tatínku, a co je dál, Brno, nebo Měsíc?" "Synku, jdi se podívat k oknu! Vidíš Měsíc?" "Ano." "A Brno?"

Přijede dcera z tábora, hned jak přijde do domu lehne si na gauč, a říká: "Konečně u sebe..." Ozve se máma... "Jak u sebe, snad u nás?" Dcera na to: "Já myslím nohy."