Vtip: Hraji si chlapeček a holčička na písku a na...

Hraji si chlapeček a holčička na písku a na lavičce sedí děda, který je hlídá. Kolemjdoucí žena se jen usmívá. Asi za hodinu se vrací, a vidí, že děti hrabají v písku jako kdyby něco hledaly. A jelikož je hrozně zvědavá, tak se jich ptá: "Co to děláte?" A děti na to se slzami v očích: "Ale hrály jsme si s dědou na pohřeb a teď ho nemůžeme najit!"

Matka: "Kam se chystáš, že si se tak vyparádila?" Dcera: "Do koupelny, potřebuju novou fotku na Facebook."

Otec pozval klauna na oslavu narozenin svého syna. Klaun se postaví před děcka, strčí ruce do kapes a povídá: - Kdo uhodne co držím v ruce, ten to dostane. - Je to bonbón? - Není to bonbón. - Je to hračka? - Ne, není to hračka. - Jsou to peníze? - Nejsou to peníze. - Tak co to tedy je? - Můj čurák. V tom přiběhne otec a tahá klauna za límec do kuchyně a řve na něj: - Co to má znamenat? Těm dětem je 7 let. - Je mi to moc líto. Občas dělávám i představení pro dospělé. Mám dnes kocovinu a nějak se mi to pomotalo. Už se to nestane. - To doufám, jinak zavolám policii. Tak se klaun vrátí k dětem do pokoje a začne znovu. Strčí ruce do kapes a povídá: - Kdo uhodne co držím v ruce, ten to dostane. - Je to bonbón? - Není to bonbón. - Je to hračka? - Ne, není to hračka. - Jsou to peníze? - Nejsou to peníze. - Tak co to tedy je? Klaun se podívá na otce a povídá. Radši zavolejte policii, je to zase můj čurák.

"Tatínku, a co je dál, Brno, nebo Měsíc?" "Synku, jdi se podívat k oknu! Vidíš Měsíc?" "Ano." "A Brno?"

Strýc říká dětem: "Děti, kdo chce jet na pole okopávat květáky?" Zvednou se jen dvě ruce. "Jen dva? Takže ostatní jdou pěšky!"

Paní učitelka pomáhá chlapečkovi ve školce s obouváním botiček. Oba tlačily, tahali ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se jim to konečně povedlo,tak si oba upocení sedli,chlapeček se podívá na botičky a říká: "Pani učitelko my jsme dali botičky obráceně" Paní učitelka zse podívala a skutečně byli nazuté obráceně. Ale i přesto zachovala klid,znovu je sundala a znovu je začla obouvat,tentokrát už tak jak mají být. Po obutí se chlapeček koukl na nohy a opět povídá: "To ale nejsou moje botíčky" Učitelka se kousla do jazyku a místo nadávek ktere se jí drali na jazyk, s námahou boty sundala a když byly dole, chlapeček povídá:"To jsou botíčky mýho brášky, maminka říkala že je teď budu nosit já." Učitelka už nevěděla jestli se má smát nebo brečet, a znova pomohla botičky obout. Když se jí to s velkou námahou povedlo a pomáhala chlapečkovi oblékat kabát, tak se zeptala: "Kde máš rukavičky" a chlapeček odpověděl: "Ty mám schované v botičkách" Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc.

Když tě rodiče přistihnou při lži, koukni se jim hluboko do očí a chladnokrevně řekni: "Mikuláš, Ježíšek, čápi..."

"Tati, potřebuji opravit peněženku." "A co s ní je?" "Nejsou v ní peníze."

"Maminko, co to nosíš v bříšku?" "Miminko!" "A máš ho ráda?" "To víš, že mám!" "Tak proč si ho snědla?"

V Havířově se zřítil řetízkový kolotoč. Na místě je nejméně 16 zraněných. Ty děti jsou v dnešní době jak utržený ze řetězu.

Maminka vedoucí za ruku svého malého syna s necronomiconským tričkem a openťákovanou kšiltovkou vejde do mléčného bufetu. Pro sebe si objedná croissant a kávu. Pak se zeptá synátora: "Co si dáš ke snídani, zlato?" Syn záhrobním hlasem odpoví: "Budu požírat nezrozené!" Prodavačka se bezradně podívá na matku a ta rozpačitě vyhrkne: "Dá si ke snídani vejce!"