Nejlepší vtipy

Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"

Byli dva bratři, jeden byl partyzán a druhý sloužil u SS. Skončila válka a oba bratři nastoupili jako soustružníci v ČKD. Za 10 let bratr partyzán stále stojí u svého soustruhu, bratr od SS je mistrem. Za dalších 10 let bratr partyzán stojí u soustruhu, bratr od SS je vedoucím provozu. Za dalších 10 let bratr partyzán stále u soustruhu, bratr od SS je ředitelem ČKD. Slaví se 40 výročí Slovenského národního povstání a bratr partyzán, který je stále soustružníkem v ČKD i bratr od SS, který je ministrem průmyslu jsou pozváni na slavnost k tomuto výročí. Sejdou se u skleničky a bratr partyzán se ptá: "Jak je možné, že já, s mou minulostí pořád stojím u toho blbého soustruhu, a ty s tvou minulostí jsi ministr?" Bratr od SS odpoví: "Víš, celej vtip je v kádrovejch materiálech. Já měl bratra partyzána, ale ty jsi měl bratra u SS."

"Spíte při otevřeném okně, jak jsem vám minule radil?" ptá se lékař v ordinaci. "Ano." "A zmizela ta bronchitýda?" "Zatím jen počítač a mobil."

Byl jsem velmi šťastný člověk. Má báječná přítelkyně a já jsme byli spolu více než rok, a tak jsme se rozhodli se vzít.Jen jedna malá věc mi vadila, byla to její překrásná a výrazně Mladší sestra. Mé budoucí švagrové bylo dvaadvacet, měla na sobě velmi těsnou minisukni, a určitě byla bez podprsenky. Často se ke mě skláněla, když byla u mě, a tak jsem měl více než příjemný pohled na její intimní části těla. To muselo být úmyslné. Nikdy to nedělala, když byla u někoho jiného.Jeden den tato sestřička volala a požádala mě, abych jí pomohl zkontrolovat svatební pozvánky. Byla sama, když jsem přijel. Zašeptala mi že po mě touží a tyto pocity že nedokázala překonat. Navrhla mi, abych se s ní miloval, jen jednou předtím, než se ožením zaváži svůj život s její sestrou. No, byl jsem celkem v šoku, a nemohl říct ani slovo. Řekla: Jdu nahoru do mého pokoje, a chceš-li poslední divoký úlet, přijď a vem si mě. Byl jsem ohromen, zmrazen a v šoku jsem sledoval, jak odchází po schodech. Když se dostala nahoru, stáhla si kalhotky a hodila je po schodech dolů na mě. Stál jsem tam na okamžik, pak jsem se otočil a šel přímo k hlavnímu vchodu. Otevřel jsem dveře a šel rovnou ke svému autu. A hle, celé mé budoucí příbuzenstvo stálo venku a všichni tleskali! Se slzami v očích, mě můj tchán objal a řekl: Jsme velmi rádi, že jste prošel naším malým testem. . . Nemohli jsme si přát lepšího člověka pro naši dceru. Vítejte do rodiny!A poučení z tohoto příběhu je: Vždy si nechávejte kondomy v autě!

Baví se dva kutilové: "Představ si, že u mě včera ve tři v noci zvonil soused! Nekecám, ve tři v noci přišel a zazvonil... Jsem se tak lekl, že mi normálně vypadla vrtačka z ruky!"

Život je jako šachy. Všichni nemůžou být bílí.

V Audi vymysleli pohon na všechny čtyři kola a dali si to do znaku... V Renaultu nevymysleli nic a taky si to dali do znaku...

Tři si povídají, co udělají s vánočními odměnami. První říká: "Pracuji v Německé E-bance, z vánočních odměn si koupím auto a za zbytek pojedu na dovolenou." Druhý povídá: "Pracuji v Daimler Chrysler, za vánoční odměny si nechám vybudovat bazén a za zbytek pojedu na cestu kolem světa." Třetí povídá: "Já pracuji v Čechách a za vánoční odměny si koupím svetr." Ostatní se ho ptají: "A co zbytek? " "Zbytek mi na něj přidají rodiče..."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Pán se prochází po obchodě s drobným zvířectvem a najednou si všimne papouška, který nemá žádné nohy a přesto sedí na bidýlku. Pán se nahlas podiví: "Co se stalo tomu papouškovi?" Papoušek na to: "Já už jsem se tak narodil, takže jsem papoušek mrzák." Pán: "Cože? Ty umíš mluvit a dokonce i odpovídat na otázky?" "Jasně. Já jsem velmi inteligentní papoušek." Pán: "Aha, tak mi vysvětli, jak se, prosím tě, udržíš na bidýlku, když nemáš nohy?" Papoušek: "Je to sice dost trapné, ale když to chcete vědět - obtočím pevně svého pinďoura kolem bidýlka a tak se udržím. Naštěstí to díky peří není vidět." Nadšený pán si papouška koupí. Týdny ubíhají a papoušek je senzační. Má velký smysl pro humor je sympatický, o všem si s pánem povídá a ten v něm našel svého společníka. Jednoho dne se pán vrátí z práce, papoušek udělá tiše: "Ssss," a naznačuje křídlem, aby šel pán k němu." Když se tak stane, papoušek spustí: "Nevím, jak bych vám to řekl, ale týká se to vaší ženy a pošťáka." Pán: "Co to neslyším?" Papoušek: "Když totiž dnes pošťák přinesl poštu, vaše žena mu otevřela jen v noční košilce a vášnivě ho políbila." Pán: "COŽE? A co bylo dál?" Papoušek: "Pošťák vešel do bytu, vyhrnul jí košilku a začal ji laskat po těle." Pán: "Bože! Co bylo dál?" Papoušek: "Pak si pošťák klekl a začal ji líbat po celém těle. Začal u ňader a pomalu pokračoval směrem dolů..." Pán: "Dál, dál! Co bylo dál?" Papoušek: "Dál, dál...to kdybych věděl! Postavil se mi pinďour a já si rozbil držku."