Vtip: Chlapík se topí ve Vltavě, křičí o pomoc,...

Chlapík se topí ve Vltavě, křičí o pomoc, ale policajti si ho nevšímají. Už si neví rady tak zakřičí: "Prezident je kokot!" Jak to policajti uslyší, skočí za ním a vytáhnou ho ven. Policajt: "Teď půjdete s námi za urážku prezidenta republiky. Chlapík: "Ale já jsem myslel toho amerického!" Policajt: "Nás neoklamete, my velmi dobře víme, který prezident je kokot."

"První tetování by si měl člověk udělat na nějakém bezvýznamném a skrytém místě." "Takže v Brně, chápu to správně?

Matka představená nařídí jeptiškám v klášteře, aby za každé sprosté slovo co kdy řekli vhodily do studny špetku písku.Jde první nese špetku, jde druhá a nese dvě, jde třetí - ta nese hrstku, jde čtvrtá se dvěma hrstkama, pátá nese dva kýble a jak to tam sype a sype, tak jede šestá s tatrou a řve: "Uhni píčo, jedu ještě dvakrát!!!"

Stěžuje si neurolog gynekologovi: "U nás je to dneska na nervy, a jak je to u vás?"

Jeden týpek kupuje nového Harleye a dostane k němu i vazelínu, aby si, když bude mokro, natřel chrom tou vazelínou a že mu déle vydrží. Paráda, potěšil se a hned vyrazil na tom Harleyovi k frajerce představit se rodičům. Přijel tam, dali mu super oběd, všechno dobře probíhá, rodičům se nadějný zeť líbí. Po moučníku mu frajerka říká: "Víš, u nás je takový zvyk hrát po velkém obědě hru, kdo první promluví, ten musí umýt všechno nádobí."No tak se týpek zatne a je ticho. Uběhne 5 minut, 10 minut, po 15ti minutách už se nudí, tak začne před rodičema frajerku líbat. Nic, ticho. Tak ji hodí na stůl a pořádně ji vojede. Nikdo ani nedutá. Tak popadne i tchýni a taky ji pěkně vojede. Nic, pořád ticho.Tak jde znuděný k oknu, koukne ven a vidí, že bude pršet. Tak ho napadne, že by si mohl natřít tu motorku. Jde teda k židli, vytáhne z bundy vazelínu a v tom se ozve fotr: "Dobře, dobře, já to nádobí teda umeju!"

Byli dva bratři, jeden byl partyzán a druhý sloužil u SS. Skončila válka a oba bratři nastoupili jako soustružníci v ČKD. Za 10 let bratr partyzán stále stojí u svého soustruhu, bratr od SS je mistrem. Za dalších 10 let bratr partyzán stojí u soustruhu, bratr od SS je vedoucím provozu. Za dalších 10 let bratr partyzán stále u soustruhu, bratr od SS je ředitelem ČKD. Slaví se 40 výročí Slovenského národního povstání a bratr partyzán, který je stále soustružníkem v ČKD i bratr od SS, který je ministrem průmyslu jsou pozváni na slavnost k tomuto výročí. Sejdou se u skleničky a bratr partyzán se ptá: "Jak je možné, že já, s mou minulostí pořád stojím u toho blbého soustruhu, a ty s tvou minulostí jsi ministr?" Bratr od SS odpoví: "Víš, celej vtip je v kádrovejch materiálech. Já měl bratra partyzána, ale ty jsi měl bratra u SS."

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: "Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře." Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu. "To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž." "A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?" "Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?" "No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím."

Karkulka nesla babičce výslužku k svátku. Přijde k ní a vidí babičku, jak sedí u stolu, jedna láhev už byla prázdná, ve druhé bylo půl. "Babičko, babičko, vlk tady ještě nebyl a vy už jste sežraná."

Přijede chlápek před poslaneckou sněmovnu a zaparkuje přímo před vchodem. Vyběhne za ním vrátný a povídá: "Pane, tady mi nemůžete stát, tady jezdí poslanci, ministři, premiér…" Chlápek nezaváhá a odvětí: "To mi nevadí, já to mám proti krádeži pojištěné."

Dva kamarádi prošli kolem bezdomovce, který dřepěl na kraji chodníku a žebral. "Víš, že je němej?" konstatuje Petr, když jim pobuda zmizí z očí. "Jak to víš?" "Říkal mi to."

Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo. Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje. Tak jsem kolo ukradl a požádal ho o odpuštění.