Vtip: Pepíček se svěřuje mamince: Mamííí, mně...

Pepíček se svěřuje mamince: "Mamííí, mně se dneska zdálo o Mařence." "To nevadí, já to vyperu."

Sedí Pepíček s dědou v parku na lavičce a po chvíli vyprávění povídá: "Dědo, cítíš tu zdechlinu? Dědo? Dědo!"

Učitelka v hodině matematiky: "Když máte na plotě pět ptáků a jednoho zastřelíte, kolik jich tam zůstane?" Přihlásí se Pepíček: "Ani jeden. Ti ostatní se leknou a uletí." Učitelka přikývne: "Správná odpověď je čtyři, ale tvůj způsob uvažování se mi líbí." Pepíček na to: "Paní učitelko, a teď já vám dám jednu otázku. - Tři ženy sedí na lavičce a každá má zmrlinu. První ji opatrně olizuje z boku, druhá ji cumlá zezhora až ke kornoutu a třetí jemně uhryzává od vršku. Která z nich je vdaná?" Učitelka se začervená, ale pak odpoví: "Podle mě ta druhá, co si zmrzlinu dává celou do úst." Pepíček: "Správná odpověd je ta, která má prstýnek, ale Váš způsob uvažování se mi líbí."

Oznamuje tatínek rodině: "Rodino, těšte se, letos o dovolené poletíme k moři... Proč brečíš, Pepíčku?" "Já s vámi nemůžu, já ještě neumím létat."

Pepíček vběhne do třídy 5 minut po zvonění bez klepání. Paní učitelka mu povídá: "Pepíčku, pěkně se vrať a vejdi ještě jednou, ale tak, jak by vešel například tvůj tatínek. Pepíček vyjde, za chvíli rozkopne dveře, vrazí do třídy a zařve: "Tak co, vy kurvy! Nečekali jste mě, co?"

Učitelka ve škole: "Pepíčku znáš nějakou pranostiku na únor?" Pepíček se postaví: "Únor bílý, sílí pole." Učitelka: "No sice je to dobře, ale zkus to říct tak, aby se to rýmovalo." Pepíček: "Únor bílý, sílí pole, pičo, vole!"

Pepíček vejde do ložnice a vidí jak si to rodiče rozdávaj v posteli. Otec se zasměje a hodí po něm polštář.Za chvíli otec zaslechne divné zvuky z Pepíčkova pokoje, nakoukne a vidí, jak si to tam Pepíček rozdává s babičkou. Ten koukne na zkoprnělýho otce ve dveřích a povídá: "Není to zas taková prdel, když ti někdo píchá matku, viď?"

Anička volá Pepíčkovi: "Pepíčku,přijď dneska večer k nám,nikdo nebude doma." Pepíček se navoní, učeše, obleče, přijde, zazvoní... A nikdo není doma.

Učitelka se ve škole ptá: "Děti, řekněte mi věc, která se dává do pusy?" Přihlásí se Janička: "Prosím, chleba s máslem." Přihlásí se Petřík: "Čokoláda a bombóny." Přihlásí se Pepíček: "Světlo!" "Světlo...?" diví se učitelka. "Včera večer jsem se učil a slyšel jsem z ložnice: Zhasni světlo a dej mi ho do pusy."

"V téhle třídě je třicet hlupáků!" nadává učitel. "Tčicetjedna!" povídá Pepíček. "Ty drzej fakane, okamžitě běž na chodbu!" "Abyste měl pravdu, co?"

Jde kolem domu dědeček a vidí Pepíčka, který se snaží dosáhnout na zvonek. A tak se ho zeptá: "Nechceš, abych na ten zvonek zazvonil, chlapečku?" Pepíček na to: "Tak jo." Dědeček zazvonil a Pepíček zakřičí: "A teď zdrháme dědo."