Vtip: Paní učitelka se ptá Pepíčka: Co je to za...

Paní učitelka se ptá Pepíčka: "Co je to za zvíře - je hnědé a má čtyři nohy?" "Pes." "No dobře, ale mohla by to být třeba i kočka. A řekni, jakého znáš hnědého ptáka" "Orel!" "Dobře, ale mohl by to být i jiný pták. Třeba takový vrabec, ten je taky dohněda." "A teď paní učitelko zase vy! Co je to, když se to strká dovnitř, je to tvrdé a suché a když to vyjde ven, tak je to měkké a vlhké..." Učitelka se neudrží a vlepí Pepíčkovi facku. Pepíček na to: "No, to by taky mohlo být, ale jinak je to žvýkačka!"

"Mami, mami, mám dobrou a špatnou zprávu, jakou chceš slyšet první?" ptá se Pepíček maminky. "Tak tu dobrou." "Dostal jsem jedničku z diktátu!" "To je hezké, Pepíčku a jaká je ta špatná?" "Že to není pravda!"

Maminka vaří v kuchyni a volá do dětského pokoje: "Pepíčku, nechceš vylízat misku?" A z dětského pokoje se ozve: "Hmmmm, a která vlastně letos vyhrála?"

Učitel: "Tak děti, tato místnost má 15 m2 a sluníčko sem svítí pod úhlem 60 stupňů. Kolik je mi let?" Udivené děti otevřou pusu dokořán a nevědí, jen Pepíček - "48 let." Učitel: "Výborně, jak jsi na to přišel?" "Já mám doma bratrance, tomu je 24 a táta říká, že je napůl debil."

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy úkol - zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky. Helena říká: "Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když vtom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila." "A ponaučení?" ptá se učitelka. "Nedávej všechna vejce do jednoho košíku." "Dobře," říká učitelka, "teď Marcela." "Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat A poučení je - nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou." "To je pěkný příběh", říká učitelka, "Pepíčku, jaký máš příběh ty?" "Ano madam, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl u Zelených baretů ve Vietnamu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné, co měl byla lahev Whiskey, kulomet a mačeta. Než dopadl na zem, vypil lahev Whiskey, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou vietcongů. Zabil jich 70 kulometem, než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou, než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama." "Svatá dobroto," zděsí se učitelka, "a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?" "Neser se do strejdy Libora, když je nalitej."

Přijde paní učitelka do třídy a ptá se dětí, jestlipak vědí, kdo včera umřel. Přihlásí se Pepíček a povídá: "Tomáš Marný." "Jak to víš, Pepíčku? Toho pána neznám." "Když jsem šel včera kolem ložnice našich, tak tatínek zrovna povídal mamince: Tomáš marný, ten už nevstane."

Pepíček: "Můj táta je fakt strašpytel!" Honzík: "Proč to?" Pepíček: "Pokaždé, když není mamka doma, spí u sousedky."

Okolo pískoviště jede paní a vidí Pepíčka a povídá: "Taky bych chtěla takového krásného chlapečka. Já to furt zkouším s čápem a pořád nic." Pepíček: "Madam, tak to zkuste s jiným ptákem."

„Pepíčku, skloňuj slovo chléb." „Kdo, co? - Chléb." „S kým, s čím? - Se salámem." „Komu, čemu? - Mně."

"Proč jsou ryby němé, Pepíčku?" "Protože nejde mluvit s hlavou pod vodou."

Učitelka vyvolá Pepíčka, aby vyjmenoval čtyři živly. "Zima, voda, oheň a ... hospoda!" zní odpověď. "Proč hospoda?" ptá se udiveně učitel. "Protože, když otec sedí v hospodě, tak maminka mu potom vždy říká, to si byl zase ve svém živlu!" odpoví Pepíček.