Vtip: Roubíček, natočej mi jedno pivo! Tady ho...
Vyber si z nejpopulárnějších kategorií vtipů.
"Roubíček, natočej mi jedno pivo!"
"Tady ho maj, Kohn, a tady maj účtenku EET."
"Co to má bejt, EET, Roubíček?"
"To neznaj, Kohn? To je teď novej zákon."
"Roubíček, a co je nám dvěma do Novýho zákona?!"
Podobné vtipy
Svatební noc.
Šlomo: "Jsem tvůj první?"
Rifka: "Neřekla bych. To bych si tě pamatovala."
Muž leží na smrtelné posteli, už si v duchu odpočítává zbývající čas, když tu ucítí lákavou vůni čerstvých koblih. Sesbírá poslední síly, doplazí se do kuchyně a natahuje ruku po koblize.V tom přiběhne manželka a plácne ho přes ruce a kříčí: "Necháš to?! To je na pohřeb!"
Mojše byl středověký židovský astrolog. Předpověděl, že králova milenka brzy zemře. Když dotyčná krátce na to zemřela, rozhněvaný král si nechal zavolat astrologa.
"Proroku, kdy, podle hvězd, zemřeš ty?" udeřil na něj.
"Nevím, kdy přesně zemřu," odpověděl po chvilce Mojše. "Vím ale, že až odejdu na věčnost, tři dny poté zemře král."
Přivezou malého židovského kluka do koncentráku. Jeden ze Skopčáků se chvíli dívá na jeho žlutou hvězdu a povídá: "Hvězda, ty jsi Židáček." Klučina na to: "Ne, ty debile, já jsem tady nový šerif!"
"Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu dělám jen za 18.000 Kč měsíčně!
"Kohn se pousměje a začne: "Podívej, je pravda, že vyděláváš 18.000 Kč měsíčně, což je ale 216.000 Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jen 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 108.000 Kč měsíčně."
"Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat......"
Sedí takhle vedle sebe v letadle dva muslimové a žid, který si pro větší pohodlí sundá boty. První muslim se za letu postaví, že si dojde pro džus. V uličce však sedí Žid, tak se mu nabídne, že mu pro džus skočí. Muslim s potěšením přijme.
Mezitím však vezme jednu botu Žida a flusne mu do ní. Za chvíli je zpátky Žid s džusem. Muslim mu slušně poděkuje a cesta ubíhá dál. Za pár minut dostaně žizeň i druhý muslim. O tomu se žid nabídne a přinese mu džus. I druhý muslim však provede svému židovskému dobrodinci menší zlomyslnost a flusne mu do boty.
Žid mu předá skleničku s džusem, posadí se a obuje si boty. Okamžitě ví, co se stalo a začne bědovat. "Copak tohle bylo nutné? Proč my spolu musíme mít neustálé konflikty? Kdy tohle skončí? Flusání do bot, chcaní do pití…ach jo…takhle přece nemůžeme pokračovat…
Potká Roubíček Kohna v koncentračním táboře.
"Podívaji se, Kohn, to tu pořád budeme chodit v těch roztrhanejch hadrech?"
"Nejspíš jo, Roubíček."
"A spát budem v těch neizolovaných rozpadlých barácích?"
"Vypadá to tak."
"A jíst budeme tu hnusnou vodovou polévku, Kohn?"
"Netuším, ale nejspíš jo."
"Teda podívaj se, Kohn, já nechci rýpat, ale proč to ti Němci staví, když na to nemaj?"
V košer restauraci přijde číšník ke stolu a ptá se:
"Dámy, je něco v pořádku?"
Kohn: "Mám pro ně báječnej kšeft. Vagón svíček za pakatel."
Roubíček: "Přiznaj se, Kohn, v čem je zakopanej pes?"
Kohn: "Ty svíčky nemaj knot."
Roubíček: "A proč bych měl kupovat takovej póvl, svíčky bez knotu?"
Kohn: "No moment, Roubíček, chtěj svítit nebo prodávat?"
Když odešli do důchodu, rozhodli se Mojše se Sárou vypravit do Izraele a procestovat Zemi otců křížem krážem.
Jednou, cestou po izraelském venkově, se zastavili malé restauraci na jídlo.
Po obědě pokračovali za dalším turistickým cílem.
Po půl hodině si Sára uvědomila, že zapomněla v restauraci na stole brýle, když si vybírala z jídelního lístku.
Mojše neochotně otočil auto zpět a celou cestu jí vyčítal brýle, zapomnětlivost a spoustu dalších věcí. Sáře připadala cesta zpátky nekonečná, ale zatnula zuby.
Nakonec se vrátili k restauraci, kde před tím obědvali.
Sára vystoupila z vozu a vydala se pro brýle.
Mojše stočil okýnko zavolal za ní:
"Když už tam jdeš, vezmi mi klobouk a kreditku!"
